Ruská armáda, která už více než rok útočí na Ukrajinu, se před invazí částečně mobilizovala na území Běloruska. Tomu i přes masivní protesty v minulých letech vládne stále jeden muž. Alexandr Lukašenko, který sám sebe před časem hrdě tituloval jako posledního žijícího diktátora v Evropě, na sebe nedávno velmi výrazně upozornil.
Nemá na Putina žádné páky
Povedlo se mu totiž přesvědčit Jevgenije Prigožina, aby zastavil pochod na Moskvu a následně odletěl do Běloruska. Ruský prezident Vladimir Putin podle Lukašenka prý původně sázel na násilné řešení vzpoury wagnerovců. Diktátora citovala tisková agentura Belta. Možná je to ale jinak, než Lukašenko prezentuje. „Myslím si, že to byl Putinův návrh, aby měl Prigožin šanci vycouvat. Lukašenko stále zůstává Putinovým pohůnkem,“ řekl Čtidoma.cz generál Jiří Šedivý.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky je teoreticky možné, aby byl Lukašenko iniciátorem a prostředníkem. Ovšem podmínky by i tak stanovil Putin. „Lukašenko nemá jak přesvědčit Putina, aby byli Prigožin a jeho vojáci beztrestní. Pravděpodobně byl požádán, aby ty, kteří nebudou chtít vstoupit do ruské armády, přijal v Bělorusku.“
Jako ruský okupační správce
Lukašenkovi zřejmě nezbývalo nic jiného, než jít Putinovi na ruku. „Nezbyl mu téměř žádný jiný spojenec. Pád Putina by znamenal i pád Lukašenka. Pamatujme na to, jak mu Kreml pomohl během nedávných protestů, které v zemi naplno po zmanipulovaných volbách propukly. Nebýt Putina, dnes by u moci už nebyl,“ vysvětluje pro náš web europoslanec Tomáš Zdechovský.
Faktem je, že pokud se Ukrajina někdy dočká spravedlnosti a Putin z války odejde jako poražený, přijde chvíle, kdy i Lukašenko bude muset očekávat, že mu vlastní národ zlomí vaz. Zatím se mu ovšem spojenectví s Ruskem vyplácí a demokratické naděje Běloruska jsou stále spíše nedosažitelným přáním.
„Celá „akce Prigožin“ de facto podtrhuje fakt, že Bělorusko je momentálně Ruskem nelegitimně okupovaná země a Lukašenko je v podstatě jen ruský okupační správce. V dané situaci poměrně úspěšný, protože zpětně zasahuje do vnitřních politik Ruska. Legitimní prezidentkou je Cichanouská a Evropa by měla usilovat o osvobození Běloruska, podobně jako usiluje o osvobození Ruskem okupovaných teritorií Ukrajiny,“ má jasno europoslanec Mikuláš Peksa.
Diktátor vládne pevnou rukou
Bohužel žádné projevy svobody se v současném Bělorusku netolerují. Jen máloco se dostane ven. Asi nejkontroverznější obvinění Lukašenka mají na svědomí bývalí státní zastupitelé Dmitrij Petruškevič a Oleg Sluček, kteří požádali o azyl v USA, aby doložili, že v červnu 2001 bylo 30 představitelů opozice na Lukašenkův příkaz nekompromisně popraveno. Jestli je to pravda, nebo ne, se však dodnes neví.
Zcela evidentní však už bylo jednání Lukašenka po dalších vítězných volbách v roce 2010, kdy se znovu několik opozičních představitelů, demonstrantů a také kandidátů na prezidenta dostalo do vězení. Už tenkrát se hovořilo o aktivním zapojení Ruska.
Putin vypadá o něco slabší
I z tohoto pohledu vzbudilo Prigožinovo tažení na Moskvu naděje. Pokud by padla Moskva, padl by možná i Minsk. „Hlavně šlo o to, že pád Putinova režimu by mohl i výrazně urychlit konec války na Ukrajině. Je faktem, že v ruském vnitropolitickém systému je nutné se neustále ohlížet přes rameno. A ani Putin nemá zacementovanou pozici – rozhodně ne po selhání obsadit Kyjev loni v únoru,“ tvrdí pro Čtidoma.cz europoslankyně Markéta Gregorová.
Odmítá však spekulace o připravených hrách či názorech, že snad žoldáky mohl přeplatit Západ. „Nikdo z nás si to nemůže ověřit. Nebudu tak přilívat do propagandy další spekulace, protože to nikomu nepomáhá. Prigožin se otočil, Putin vypadá zase o trochu slaběji, ale na jeho schopnosti zastavit plánovanou ukrajinskou ofenzivu se nic nemění. Na to bychom se teď měli zaměřovat – na pomoc bojujícím Ukrajincům.”
Zdroje: redakce, gen. Jiří Šedivý, europoslanci Tomáš Zdechovský, Mikuláš Peksa, Markéta Gregorová, bbc.com
KAM DÁL: Provozovatelé trampolín riskují životy dětí. Často kašlou na bezpečnost, říká expert.
