Narodil se Kristus Pán! To ano, ale kdy vlastně? Neshodnou se ani odborníci

Ježíš se narodil, to ano – ale kdy přesně, na tom se neshodnou ani odborníci
  |   zajímavost

Kdy se narodil Ježíš, jehož příchod na svět každoročně slavíme bramborovým salátem, kaprem a dárky pod stromečkem? „Samozřejmě, že 25. prosince,“ odpoví většina z nás. „Vlastně vůbec nevíme,“ přiznají ti zasvěcenější. A to rozhodně není jediná zajímavost, která se k tomuto svátku váže.

Řekli bychom, že datum narození tak významné osobnosti, která ovlivnila celý svět na další tisíciletí, budeme znát úplně přesně. Jenomže to vůbec není pravda. Nejenže se odborníci přou o den, ve který se narodil, ale neshodnou se dokonce ani na roce. A tak vůbec není vyloučeno, že už žijeme v budoucnosti. Pokud by se totiž, jak někteří odhadují, Spasitel narodil o dva roky dříve, měl by právě končit rok 2025. 

Aby pohané neměli navrch

Již učenci v dávných dobách psali o tom, že byl termín Vánoc schválně stanoven na dobu, kdy jsme zvyklí je slavit, tak trochu z trucu a jako naschvál pohanům. Byl to totiž právě konec prosince, kdy se ve starověkém Římě slavily kromě dalších svátků i pohanské saturnálie. Byly to svátky nespoutaného veselí, alkoholového opojení, a dokonce i jindy nepředstavitelných událostí. Stávalo se dokonce, že svobodní občané obsluhovali otroky.

To se ale novopečeným křesťanům nemohlo příliš líbit. A tak, i když se přesně nevědělo, kdy že se měl Ježíš Kristus narodit, bylo vhodné začít slavit vlastní svátek, tedy naše Vánoce, právě v tomto období. Definitivně o tom rozhodl v roce 336 papež Liborius, aby zastavil zdánlivě nekonečné a podle všeho celkem ostré dohady. 

Podle čeho se řídit?

Proč je stále tolik dohadů kolem přesného data Ježíšova narození? V jeho příběhu je tolik neznámých a odehrál se tak hluboko v historii, že prakticky není možné dobrat se přesných údajů. A tak se odborníci opírají tu o konstelaci hvězd, která měla jeho narození provázet, jinde odpočítávají datum narození od jeho početí, které ale také samozřejmě není přesně doložitelné, a v dalších případech usuzují z životopisů dalších významných osob historie, v nichž je spojitost s Ježíšem zmiňována. 

Nesedí ani letopočet

Buďme tedy konkrétnější. Zprávu o novorozeněti zvěstoval v noci anděl pastýřům, kteří hlídali své pasoucí se stádo. Drobný problém je v tom, že ani Izraelci nepasou ovce v prosinci, tahle sezóna končí už v listopadu. Tomu by také odpovídal další výpočet, který se odvíjí od smrti římského císaře Lucia Aurelia Commoda, která připadla na 31. prosince roku 192 a je zaznamenána v dobových pramenech.

Kléméns Alexandrijský pak ve svém díle uvádí, že panovník zemřel přesně 194 let, 1 měsíc a 13 dní po narození Ježíše Krista. Jednoduchým odpočtem se tak dostaneme k datu 17. listopadu. Navíc se tu objevuje další problém a tím je samotný letopočet. Podle tohoto výkladu by se tedy Ježíš narodil ještě dva roky „před Kristem“. 

Pár let sem, pár let tam... 

A jak to bylo s těmi nebeskými tělesy? Podle Johannese Keplera mohlo jít spíš než o kometu o konjunkci Jupitera se Saturnem. To by sedělo, záře by skutečně mohla být neobyčejná a v době kolem Ježíšova narození k takovému úkazu došlo hned třikrát, a to v květnu, v září a v prosinci. Jenomže tentokrát v roce -7. Zjistil, že se tak stalo roku 7 před Kristem, a to hned třikrát za sebou – na konci května, v září a počátkem prosince.

Šťastné a veselé!

Existují také výklady, které narození této křesťanské ikony situují do jarních měsíců, jiní se kloní k počátku ledna, tedy blíže k termínu, který dodnes uznává například pravoslavná církev. Mohli bychom se přít donekonečna, ale – není to vlastně jedno? Vánoce jsou Vánoce, je to krásné období, tak si je nekazme a můžeme popřát: Šťastné a veselé narozeniny, Ježíšku! (Ať už ses narodil kdykoliv...)

Zdroje: iDNES, Wikipedie, livescience.com

KAM DÁL: Vánoce za socialismu: Komunisté chtěli zlikvidovat Ježíška, čokoláda místo prémií.