Doba, kdy byla takřka povinnost naklusat se ženou k oltáři v nejkratším možném termínu, je už dávno pryč. A tak mnoho maminek přivádí své potomky do nesezdaného partnerství, přičemž otec se klidně několik let k ničemu nemá. Nejenže manželství s sebou nese jistá práva, která jsou pro fungování rodiny důležitá, stále také přetrvává „princeznovský syndrom“, kdy ženy touží obléknout bílé svatební šaty a za doprovodu oblíbené písně dojít k oltáři. A vymyslely si k tomu nový fígl. Jenže ten může velmi snadno ohrozit jejich dítě.
Matrika jako výhrůžka
„Řekla jsem mu, že ho zapíšu do rodného listu, až si mě vezme,“ vyprávěla pro Čtidoma.cz naše čtenářka Eliška, která je odhodlaná svého muže dotlačit k oltáři stůj co stůj. S Jakubem je už 10 let, teď se těší na příchod jejich prvního potomka. Její partner odjakživa tvrdí, že je svatba k ničemu a nic mu to neříká. Když mu řekla, že vymění „rodný list za svatbu“, tak se Kuba smál. Myslel si, že mluví nesmysly, protože přece v porodnici bude, a tak se ví, kdo je otec jejich syna. Jenže co mladý muž ani netuší a co mu Eliška neřekla, je, že se nesezdaný pár musí nejdříve vydat na matriku, kde podpisy stvrdí, že si potomka skutečně upekli spolu.
V tomto případě se totiž otcovství určuje tzv. souhlasným prohlášením otcovství před matričním úřadem nebo soudem. V takovém případě stačí, když přijde matka s otcem na úřad a podepíšou, že dítě je jejich společné. Pokud by však došlo ke sporu, matka otce v rodném listě nechtěla a ten trval na tom, že je otcem dítěte, půjdou k soudu. Soud pak může nařídit testy DNA, které příbuzenský vztah potvrdí.
Dítě může skončit v kojeneckém ústavu
Výsledek je tedy jednoduchý – navzdory počátečním komplikacím, kdy z různých důvodů nedojde k zapsání otce do rodného listu, nemůže matka určení otcovství v průběhu života dítěte zabránit. Pokud by otec o svém potomkovi roky nevěděl a následně řešil určení otcovství, bude se případný styk řešit s ohledem na to, že se rodina nezná. To už je však jiný příběh.
Ačkoliv výhrůžka nezapsáním dítěte do rodného listu může, bez ohledu na morální hledisko, pro neznalého práva fungovat jako „dotlačení ke svatbě“, je nutno myslet i na důsledky takového jednání. Kdyby se matce při porodu či kdykoliv po něm něco stalo, bude dítě papírově v podstatě sirotek. S tím se pak může pojit umístění, byť dočasné, do kojeneckého ústavu, dětského domova a podobně. Předpokládat, že se nic nemůže stát, může dítě zbytečně ohrozit. Nelze totiž předvídat, jak dlouho by poté trvaly soudy o určení otcovství, aby dítě mohlo znovu vyrůstat s jedním z rodičů. Dalším důvodem, proč to některé ženy dělají, jsou pochopitelně sociální dávky. Jako matky samoživitelky bez otce v rodném listě mají na pomoc nárok. Co na tom, že tatínka mají normálně doma.
S příjmením máš smůlu, chlapečku
O něco slabší kalibr je v současné době příjmení dětí. Pokud jde o nesezdaný pár, mohou se rodiče rozhodnout, zda bude mít dítě příjmení po otci, či matce. I tento úkon se stává jednoduchou výhrůžkou vdavekchtivých žen, jejichž argument je často jednoduchý. „Já s tím dítětem chodím do školky, školy, k doktorovi. Tak proč by mělo mít příjmení po otci, když ho nemůžu mít já? Pokud mu nevadí, že se jmenujeme jinak, nebude mu vadit ani to, že se jmenuje jinak jeho dítě,“ má jasno Klára, která hodlá po sobě pojmenovat už druhé dítě, jak se svěřila pro Čtidoma.cz.
V případě, že dítě má mít otcovo příjmení, se taková skutečnost uvádí právě do souhlasného prohlášení o určení otcovství.
Ačkoliv se může zdát, že se jedná o jednoduché páky na neposlušné mužské, vždy je třeba zvážit pro a proti. Koneckonců, dítě má vždy právo na oba rodiče, kteří se na jeho výchově podílí…
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Hledáte důkaz o partnerově nevěře? Můžete skončit ve vězení.
