Mariin příběh
Marie Adler se se svým biologickým otcem setkala jen jednou a o své biologické matce toho moc neví, kromě toho, že ji často nechávala v péči svých partnerů. Od šesti let bylo dětství Marie plné stěhování do různých pěstounských rodin, drog, fyzického týrání a sexuálního zneužívání. Ve výpovědi Marie uvedla, že měla často hlad a jedla psí žrádlo.
Když bylo Marii 18 let, zapojila se do pilotního programu, nazvaného Projekt Žebřík, který měl pomoci mladým dospělým postavit se na vlastní nohy po životě v pěstounské péči. Brzy poté se Marie přestěhovala do jednopokojového bytu, který program monitoroval. Právě tam, v Alderbrooke Apartments v Lynnwoodu ve státě Washington, reagovala policie, roku 2008, na oznámení o znásilnění.
Průběh vyšetřování
Vyšetřování se ujali seržanti Jeffery Mason a Jerry Rittgarn. Marie tehdy vypověděla, že ji probudil muž, který jí v bytě zavázal oči, zacpal ústa a znásilnil ji. Brzy poté, co Marie vyprávěla svůj příběh, začaly dvě její pěstounky o tom, co Marie říká, že se stalo, pochybovat a informovaly o tom policii.
Při vyšetřování si detektivové všimli jedné nesrovnalosti. Marie uvedla, že se pomocí nohou zmocnila nůžek a uvolnila lano, kterým byla svázaná. Na to zavolala svému bývalému příteli, Jordanovi. Ve své písemné výpovědi však Marie uvedla, že Jordanovi volala ještě svázaná a jeho číslo vytočila pomocí nohou.
Když ji policie kvůli této nesrovnalosti konfrontovala, Marie nakonec pod nátlakem řekla, že si celou věc vymyslela, a byla obviněna z hrubého přestupku. Marie zaplatila pokutu 500 dolarů za soudní výlohy a přistoupila na dohodu, že bude dostávat psychiatrické poradenství “za lhaní”, zatímco bude mít podmínku s dohledem. O dva a půl roku později byla Marie ospravedlněna.
Stacy Galbraithová a seržantka Edna Hendershotová úspěšně vypátraly sériového násilníka, Marca, a zatkly ho. Marc se přiznal k 28 bodům obžaloby ze znásilnění a souvisejících trestných činů. Byl odsouzen k maximálnímu trestu – 327 a půl roku bez možnosti podmínečného propuštění. Lynnwoodská policie našla Marii jižně od Seattlu ve státě Washington a sdělila jí, co se stalo. Následně byl její policejní záznam vymazán a bylo jí vráceno zaplacených 500 dolarů. Marie nakonec zažalovala město Lynnwood a dohodla se na vyrovnání ve výši 150 000 dolarů.
Později vyšlo najevo, že Marie byla policií donucena přiznat, že o znásilnění lhala. Navzdory externímu i internímu přezkoumání toho, jak bylo Mariino vyšetřování vedeno, nebyl nikdo z policejního oddělení v Lynnwoodu disciplinárně potrestán. Marie je dnes vdaná a má dvě děti. Stala se řidičkou dálkové dopravy a požádala, aby její současné místo pobytu nebylo zveřejněno.
Možná také patříte k lidem, kterým se stalo něco podobného, a nedočkali se spravedlnosti. Inspirací a povzbuzením, vám proto může být nejen příběh Marie, která se stala hrdinkou pro mnoho žen po celém světě, ale také například nejlepší citáty o životě podle Youprani.cz, které vám mohou pomoci dívat se na život v jiném světle.
“Protože i u dobrých lidí, dokonce i u lidí, kterým můžete tak trochu věřit, pokud je pravda nepohodlná, a pokud se jim nehodí, tak jí nevěří.”
Marie Adler ze seriálu Neuvěřitelná (Ubelievable)
Nejen v zahraničí dochází k trestným činům tohoto druhu, o kterých se ženy bojí hovořit právě kvůli pocitu, že by jim nikdo nevěřil nebo z toho důvodu, že to, co se oběti stalo, ačkoliv to bylo nedobrovolné, nezapadá do definice znásilnění. Tento problém zachycuje například český seriál Pět let, zabývající se myšlenkou znásilnění.
Zdroje: goodhousekeeping.com, youprani.cz
