Není důvod neustále lpět na minulosti. V osobním životě je to jasná psychologická poučka, ale při pohledu na architekturu už to tak jednoznačně neplatí. Praha se postupně loučí s několika ikonickými stavbami brutalismu, aby se tak rozdělila společnost na ty, kteří to vítají, nebo naopak do krve brání.
Poslední příklad bolestivé likvidace bagrů na brutalistní památce můžeme ještě dnes vidět na vinohradské budově Transgas. Nenávratná ztráta se chystá i na Žižkově, ale v tomto případě jsme svědky procesu, který dává smysl. Hodnotnou budovu totiž vystřídá možná ještě zajímavější architektura…
Jiřičná v Praze
Celý komplex Ústřední telekomunikační budovy byl postaven mezi lety 1972 až 1979. Věž, která se pnula do výšky 96 metrů a měla 72 tisíce metrů užitné plochy, z tohoto architektonického díla vytvořili tehdy největší budovu v Československu co do obestavěného prostoru.
Mezi telekomunikačními budovami byla dokonce největší v Evropě. Na jejím vzniku pracovalo 2 500 lidí a celkový rozpočet stavby vyšplhal až k 1,5 miliardám československých korun.
Celá stavba měla podle původního plánu lehnout popelem v roce 2022, protože s pozemkem jsou do budoucna zcela jiné plány. Celou parcelu totiž od skupiny PPF koupil developer Central Group. Ten rozhodně neplánuje nadále investovat do nákladné údržby zastaralého domu a na jeho místě vznikne nový projekt, který vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
Český patriotismus se může zaradovat, protože vítězem soutěže se stala slavná česká architektka žijící v Londýně Eva Jiřičná. Zásadní komplikaci pro rozvoj manumentálního projektu vysokých věží je doporučení komisařů UNESCO, aby se z téměř 100metrových staveb ukrojila půlka. To vede celý developerský projekt znovu na začátek. Jiřičná a spol. tak musí celý plánovaný areál zásadně přepracovat a zcela pochopitelně se tím pádem narušuje časový harmonogram celé plánované stavby.
Správný postup?
Likvidace staré, ale přesto něčím velmi hodnotné stavby by mohl být znovu důvodem k vyostřené debatě. High-tech architektura s prvky brutalismu má totiž v posledních letech smůlu na investory, kteří kalkulují pouze s pozemky, nikoli s historickou hodnotou stavby.
V případě žižkovského mordoru je postup v podstatě stejný, ale s tím rozdílem, že na místě původní stavby nevznikne uniformní projekt, jenž zapadá do nekonfliktních škatulek developerské architektury, ale naopak se pokouší Praze nabídnout nový prvek, jenž má potenciál oživit prostor zcela novou energií.
Zničené panorama
Překvapivě minimum hlasů se pustilo do obrany stávající budovy. Nejkritičtější hlasy se ozvaly ze strany Klubu za starou Prahu. Ten ve své tiskové zprávě doslova píše. „Obytné věže vstoupí do pražského panoramatu mimořádně neomaleným způsobem, a umocní tak neomluvitelnou chybu, které se dopustil magistrátní památkový odbor, když navzdory ochrannému pásmu Pražské památkové rezervace schválil sousední projekt téhož developera – obytné věže Garden Towers v Olšanské ulici.” Což v podstatě potvrdili komisaři UNESCO, jak je psáno výše. Projekt je tak stále jen písní budoucnosti. Zda a jak se projekt Evy Jiřičné postaví, je tak zatím stále ve hvězdách.
Zdroj: tvarchitect.cz, irozhlas.cz
KAM DÁL: Konspirační teorie, které nahánějí strach: Vědci odhalili, čemu lidé věří a čeho se nejvíce bojí.
