Nedostatek spánku ničí populaci. Může to skončit i smrtí

Dostatečné množství spánku je v dnešní době privilegium, kterého se ne každému dostane. Mnozí lidé ukrajují z hodin na spánek, aby dodělali potřebné resty, které přes den nestihli. Dlouhodobý spánkový deficit však může mít vážné zdravotní následky. Poslední výzkumy jsou velmi znepokojující.

Nadměrná činnost buněk

Spánek je nejlepší "reset" pro mozek. Vědci sice tvrdí, že dlouhodý spánkový deficit povzbuzuje mozkové buňky, což je pro mozek krátkodobě prospěšné, protože se zbavuje škodlivých látek, ovšem z dlouhodobého hlediska to podle odborníků může způsobit, že mozek začne jakoby "požírat" sám sebe. Podle nejnovějších testů prováděných na zvířatech stačí i tři dny s nedostatkem spánku k tomu, aby došlo k vážnému poškození nebo naprostému zničení některých mozkových buněk.

Může vyvolat Alzheimerovu chorobu

Studie také ukázaly, že bez dostatku spánku není lidský mozek schopen dostatečně odstraňovat nebezpečné látky a některé proteiny, které jsou zodpovědné za rozvoj Alzheimerovy choroby a demence.

Poslední statistiky jsou opravdu alarmující. Počet úmrtí lidí s Alzheimerovým onemocněním vzrostl od roku 1999 o neuvěřitelných 50 procent a chronická nespavost patří k nejčastějším zdravotním problémům populace. 

Deficit spánku může mít fatální následky

Lidé, kteří spí dlouhodobě méně než pět hodin, zvyšují až o 15 procent riziko úmrtí. A to v každém věku. Pokud spíte šest hodin denně a teď si říkáte, že vám tedy žádný zdravotní problém nehrozí, tak jste na omylu. I to je totiž velmi málo. Hrozí vám kardiovaskulární onemocnění, tedy například ucpání tepen nebo slabý či silný tep. Nedostatek spánku ale zvyšuje i riziko projevu cukrovky.

Tukové buňky a hlad

U lidí, kteří obvykle spí jen zhruba pět hodin denně, je o 15 procent menší pravděpodobnost, že se jim bude tvořit v těle dostatek leptinu – hormonu, který navozuje pocit sytosti a reguluje ukládání tuků. Je tak více pravděpodobné, že s nedostatkem spánku se objeví i větší chutě a přibývání na váze.

Co doopravdy znamená zívání?

I když se zívání vždy považovalo za jednoznačnou známku únavy, vědci nyní přišli i s jiným vysvětlením. Náš mozek totiž může být "přehřátý" a zíváním se jednoduše ochlazuje. I když to zní vcelku nepřesvědčivě, vědci z Princetonské univerzity si stojí za svým. Hluboké zívnutí podle nich reguluje teplotu mozku a skutečně tak zabraňuje jeho nadměrnému přehřívání. Zdá se, že vědci prostě umí zdůvodnit opravdu vše.

5 příznaků nedostatku spánku 

• Máte neustále žravou - když jste unaveni, tělo si musí najít zdroj energie jinde. Hladina leptinu, který snižuje chuť k jídlu, jde dolů, zatímco hladina ghrelinu (navozuje chuť k jídlu) naopak stoupá. Tučnému a sladkému prostě neodoláte. 
• Nebudete mít chuť na sex - zase je to jen a jen o nedostatku energie. Deprese a nechuť k erotickým hrátkám pak jdou ruku v ruce. U mužů také hrozí poruchy erekce. 
• Problémy s vnímáním - zkrátka a dobře se nesoustředíte tak, jak byste měli. Neudržíte pozornost, zapomínáte, u ničeho dlouho nevydržíte a navíc vám to ani nejde. Studie jsou nekompromisní, i tady za to může nedostatek spánku. 
• Chytnete každého bacila - už v roce 2009 se zjistilo a následně také potvrdilo, že lidé, kteří nespí alespoň sedm hodin denně a více, mají třikrát větší pravděpodobnost, že onemocní. Imunitní systém je prostě unavený. 
• Tloustnete - nedostatek spánku vyvolává změny v přijímání potravy i metabolismu. A navíc samozřejmě za den sníte daleko více jídla.