Tmavomodrý poklad ostružina: Pomáhá při nachlazení a také zpomaluje stárnutí

Ostružiník je velmi robustním keřem, který je schopen dorůst až do výšky tří metrů. Větve má obloukově převislé, tvarem oblé nebo pětihranné, po celé délce s mnoha ostny. Listy jsou střídavé, složené, řapíkaté, eliptického tvaru se zubatým okrajem.

Květy se začínají objevovat s příchodem měsíce května, přičemž jsou bílé až narůžovělé, můžeme zde najít jistou podobu s květy růže. Jsou pětičlenné a uprostřed mají žluté prašníky, které jsou opylovány hmyzem. Plody jsou tmavě fialové až černé, obsahují jednosemenné peckovičky. Nedoporučuje se pěstovat v zahradách, protože se často rozrůstají tak rychle, že jsou až nezvladatelné.

Ostružina v léčení a magii

Tento druh ovoce obecně obsahuje až 8 % významných galotainů, vitamin C, inosit ze skupiny vitaminů B, kyselinu listovou a také cukry, které jsou snadno a velmi rychle přeměnitelné na energii. Zajímavý je i výskyt minerálních látek. Zejména je třeba uvést přítomnost draslíku, hořčíku a železa. Zajímavý je ale i podíl vlákniny, která je především v pecičkách.

Významný obsah přírodních salicylátů předurčuje ostružinu ke snižování horečky, léčbě zánětů a nachlazení, což naši předkové intuitivně využívali v lidové magii. Plody i list ostružin byly často využívány při kouzlech, která měla přivolat nejen bohatství, ale také zdraví. Keltové stále dokola jako zaseklý gramofon opakovali při spáleninách zaříkadlo, kterým zároveň vzývali Brigitu, bohyni kovářství, poezie a také lékařství. Potřebovali devět lístků, které předtím namočili v pramenité vodě.

Pro léčebné účely byl ještě donedávna užíván výhradně list, kdežto plod byl považován za užitečný výhradně v rámci potravinářství. To se ovšem postupem času změnilo, jelikož byly popsány silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech. Zajímavé je tak to, že zatímco sušením se obsah vitaminu C mírně snižuje, tak naopak antioxidační účinek flavonoidů zůstává v podstatě zachován.

Vedle klasických antibiotických indikací se ještě uvádí pozitivní vliv ostružin při průjmech nebo bělotoku, šťáva z plodů dokáže čistit krev a je vhodná při žloutence typu B nebo při horečkách. Hodí se ale i během zánětů v krku, ústní dutině nebo nosohltanu. Pozor je ale třeba dát v případě, že máme alergii na acylpyrin. Šťáva nebo plody samotné jsou vynikající pro sportovce a těžce pracující, jelikož chrání před volnými kyslíkovými radikály.

Živé ploty a zástěny

Pro tvorbu živých plotů je nejvíce vhodnou odrůra ostružník japonský, který je jako rostlina velmi ozdobný. Jako správná varianta je ovšem také beztrnná ostružina a další poléhavé typy ostružiníku a malinoostružiníku. Nejprve je třeba pro ně vybudovat opěrnou konstrukci, na plot většinou stačí natáhnout dva dráty a následně rostliny vysadit a pěstovat.

Opora poléhavých a popínavých druhů je nutná z důvodu, aby se nově vyrůstající, ještě nezdřevnatělé bylinné prýty ostružníku nevylamovaly. Zajímavý půdní pokryv zase moohou vytvořit šlahouny vědomě vedené k zemi. Beztrnné ostružiny vypadají velmi dekorativně. Je to polokeř, jehož výhony jsou schopné dorůst do délky až tří metrů.