Rakytník řešetlákový: Utajovaná vitamínová bomba
Jestli se snažíte zvýšit odolnost svého těla pomocí umělých průmyslových vitamínů a minerálů, tak toho nechte. Právě rakytník je totiž přírodním zdrojem všeho, co vaše tělo potřebuje.
Rakytník je opadavý trnitý keř nebo polostrom, který dosahuje výšky 0,5-6 metrů. Letorosty jsou trnité (šlechtěné odrůdy ale naopak zpravidla trny nemají vůbec), hustě kryté stříbřitými šupinovitými a hvězdovitými trichomy, starší větve jsou rezavě hnědé.
Rakytník se vnitřně využívá k pozitivnímu ovlivnění činnosti jater, slinivky a také podporuje hojení žaludečních a dvanácterníkových vředů.
Pupeny jsou střídané, malé, asi 2-3 mm dlouhé, kulaté až vejčité s bronzově hnědými šupinami. Listy disponují kratičkým řapíkem, jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté a celokrajné. Čepel je 2-8 cm dlouhá, 0,2 - 0,8 mm široká, svrchu hnědozelená, naopak na rubu hnědavě až žlutostříbřitě plstnatá, s hvězdovitě šupinovitými chluby, na okraji podvinutá.
Květy jsou čtyřčetné, hvědavě zelené, samčí v kláscích na bázi letorostů 3-4 mm dlouhé, s češulí kratší než kališní cípy, samičí ve svazečcích s češulí delší než kališní cípy, 2,5-4 mm dlouhé, po 2-5 v paždí letorostů.
Samotným plodem je oranžová až načervenalá nepravá peckovice, která má elipsoidní až kulovitý tvar. Pecka je tmavohnědá až černá s podélnou rýhou. Kvete v březnu až dubnu, přičemž plody dozrávají až koncem srpna nebo začátkem října, vydrží ale na větvích až dlouho do zimy.
Jak rakytník pěstovat?
Výhodou je, že je naprosto nenáročný na půdu a stanoviště, díky čemuž se v některých oblastech dokonce používá na rekultivaci krajiny. Starší rostliny díky hlubokým a rozvětveným kořenům snesou poměrně velké sucho, časté je vyhánění kořenových odnoží, čímž se rostlina rozšiřuje po okolí a vytváří souvislejší porost.
Snese i velké mrazy, klidně i k -50 °C, díky tomu je v našich podmínkách plně mrazuvzdorný. Jelikož jde o dvoudomou rostlinu, je třeba ji pořídit samčí rostlinu, přičemž obvykle stačí jedna samčí na 10 samičích, ideálně pak po větru, jelikož se pyl přenáší právě větrem.
Spon výsadby se doporučuje asi 2 x 3 m. Rakytník je také poměrně nenáročný na živiny, tudíž hnojení prakticky není třeba, starší rostliny navíc tvoří na kořenech bakteriální hlízky, díky čemuž umožňují přijímat vzdušný dusík.
Co vše obsahuje a s čím pomáhá?
Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem, a to nejen vitamínu C, ale také řady dalších prospěšných látek, jakou jsou další vitamíny A, B, D, F, K nebo P. Obsahuje ale i aminokyseliny, cukry, třísloviny a silice.
Aminokyseliny jsou nezbytné k udržování a obnově svalů, šlach, kůže, vaziva, nehtů a také vlasů. Účastní se také tvorby hormonů, enzymů a dalších velmi prospěšných látek. Vitamín P posiluje kapiláry a také zabraňuje rozkladu vitamínu C a zvyšuje jeho působení.
Právě tím je způsobena vysoká odolnost vitamínu C v plodech rakytníku, jenž se dobře uchovává i při sušení a tepelném zpracování. Plody také obsahují kumariny a mnoho minerálních látek. Oranžově červené zbarvení plodů je podmíněno obsahem karotenoidů - vitamínů skupiny A rozpustných v tucích. Zvláštní význam má rakytníkový olej - tmavě oranžová tekutina s charakteristickou chutí i vůní.
Už od dob dřívějších byl rakytník často využíván pro celkovou podporu imunity a obranu proti vzniku různých nemocí. Velmi dobrý je také na regeneraci pokožky. Z tohoto důvodu se používá k výrobě kosmetiky. Rakytníkový olej bývá také užíván při poškození kůže a sliznic. Je ale vhodný i při omrzlinách a též dokáže tlumit bolest při naraženinách.
