Tuk je ve stravě nedoceněný: Proč ho naše tělo tolik potřebuje?
Jsme nastaveni tím způsobem, že bychom se měli tuku vyhýbat. Pravda je ale taková, že ho naše tělo nutně potřebuje. Proč je lepší v obchodech sáhnout po plnotučných výrobcích před těmi nízkotučnými?
Odborníci na výživu nás podobnými nesmysly krmili už příliš dlouho. Radí nám totiž, abychom před plnotučnými potraviny co nejvíce upřednostňovali ty nízkotučné. Opravdu je to ale ta správná cesta? Pokud chceme, aby naše strava byla vyvážená, pak tuky jednoznačně potřebujeme.
Tuky na první pohled vypadají jako způsob příbytku hmotnosti a také možnosti vzniku různých a především nebezpečných onemocnění. Asi tolik z kraje o mýtech "nezdravých tuků", o kterých jsme mohli číst a také slyšet ze všech stran.
Právě to byl pravděpodobně důvod, proč jsme v obchodech vždy poslušně jako stádo oveček vkládali do košíku produkty s nápisem "light" a tuku se tímto způsobem tak trochu vyhýbali jako čert kříži. Dnešní pohled je ale zcela odlišný.
Tuk je jednoznačně nedoceněnou a důležitou složkou stravy, bez kterého by se do naše těla nedostal vitamín D, který je velmi důležitý pro růst našich kostí. I vitamíny A, E a K jsou rozpustné v tucích, což znamená, že tělo nejdříve potřebuje tuk, pokud chce tyto vitamíny získat ze stravy.
Není tuk jako tuk
I přes to, že máme v hlavách hluboko zakotvené, že se zkonzumovaný tuk v těle usazuje, pravdou je, že příliš mnoho nezdravého tuku škodí stejně jako cukr. Za podobné tuky se považují nenasycené, takzvané trans tuky. Ty zvyšují hladinu cholesterolu i rizika více druhů onemocnění (srdeční onemocnění, rakovina tlustého střeva nebo prostaty).
Tuky jsou estery vyšších karboxylových kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem. Zařadit je můžeme do skupiny jednoduchých lipidů. Platí o nich, že jsou u nich esterifikovány všechny tři hydroxyskupiny glycerolu, díky čemuž se jedná o triacyglyceroly.
Tento druh tuků nalezneme primárně v salámech, mase, másle a také hydrogenizovaných tucích. Nevyhnutelné pro život jsou naopak polonenasycené tuky, které musíme nějakým způsobem přijmout ve stravě. Skvělým zdrojem jsou mandle, sezam nebo také mořské ryby.
Ani zdravé mononenasycené mastné kyseliny nejsme schopni si v těle vytvářet sami, a proto nám nezbývá nic jiného, než je přijímat ve stravě. Nacházejí se v olivovém oleji, avokádu, oříšcích nebo margarínu.
Právě ten měl jednu dobu velmi zlou pověst, protože při jeho výrobě vznikají nezdravé tuky. Následně však přišlo prohlášení o tom, že záleží hodně na tom, jaké mají složení. Pokud je součástí řepkový nebo sojový olej, pak je v nich vysoký podíl nenasycených mastných kyselin.
Tuk i jako hubnoucí nástroj
Před čtyřmi lety dokonce byla zveřejněná velká studie o prospěšnosti diety s vysokým obsahem tuku na kardiovaskulární zdraví, a to za předpokladu, že konzumujeme nenasycené mastné kyseliny - olivový olej, ořechy. Stručně a jasně se opět potvrdilo notoricky známé. Středomořská strava je vážně optimální formou výživy.
Ve finále určitě stojí za to určit si denní limit tuků. Je totiž třeba dostat se minimálně do normy a přijímat jich takové množství, aby pro nás nebyly škodlivé. Odpověď je taková, že pro průměrnou ženu po dvacítce se doporučuje zkonzumovat denně 60 - 73 gramů tuků, což se rovná například pěti polévkovým lžicím arašídového másla, 13 - 16 lžičkám másla nebo 150 g jogurtu, jenž disponuje obsahem tuku ve výši 2 %.
