Heroin ani kokain nepotřebujete. Moderní drogou je cukr, dokáže napáchat pořádnou paseku

Nemusíte sladit kávu ani čaj, úplně stačí stravovat se v podnicích rychlého občerstvení
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Kdo by ho neměl rád. Konzumujeme ho už od dětství, kdy jsme ho měli za odměnu. Cukr je ale dobrá sluha a zlý pán. Pokud to s ním dlouhodobě přeháníme, můžeme si na něm vypěstovat solidní závislost. Jeho spotřeba navíc dlouhodobě roste.

Slovo cukr pochází z arabského "sukkar" a je naprosto neoddělitelnou součástí našich životů, přičemž nás provází od narození až do posledních hodin. V dnešní době se označuje jako moderní jed, jelikož se rapidně zvyšuje jeho spotřeba.

V roce 1700 člověk průměrně ve světě zkonzumoval okolo 1,8 kg cukru za rok, jenže o 200 let později už to bylo mnohokrát více, a to dokonce neuvěřitelných 40 kg ročně. Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží před cukrem varovat. Podle jejich doporučení by měly cukry tvořit maximálně 10 % celkového denního příjmu energie. 

Cukr se skrývá i tam, kde bychom ho nečekali

Velké množství cukrů konzumovaných v dnešní době se ukrývá v nápojích a polotovarech, které se na první pohled ani nejeví sladké. Dokonce i některé dětské potraviny jsou doslova nabité cukrem. Pokud si nesladíte kávu ani čaj, ale pravidelně se stravujete v podnicích rychlého občerstvení, je tudíž silně pravděpodobné, že je vaše tělo přeslazené.

Třeba taková oblíbená müsli tyčinka může klidně obsahovat více cukru než kritizovaná tabulka čokolády a běžná grilovací omáčka zase více moderní bílé drogy než třeba čokoládová poleva. Mnoho cukru obsahuje třeba také kečup. Nízkotučný jogurt má třeba více cukru než zmrzlina.

Spotřebu cukru bychom měli snížit na 12 čajových lžiček denně, což je asi 50 g a dohromady okolo 18 kg cukru ročně. Snížení cukrů přináší podle WHO výrazné zlepšení zdravotního stavu.

Zajímavé je porovnání nízkotučného a přírodního jogurtu. Malý kelímek "dietního jogurtu" často obsahuje 6 lžiček cukru (15 g na 100 g), i když etiketa tvrdí, že je bez přidaného cukru. Přírodní plnotučný jogurt má asi 4,7 g na 100 g. Tento cukr je však laktóza (mléčný cukr), který neobsahuje problematickou fruktózu. Podobně je to i s omáčkami nebo polevami - ty se sníženým obsahem tuku mohou obsahovat až dvakrát tolik cukru!

Džus je také sladkým nápojem

Je důležité pít tekutiny, které neobsahují cukr. Standardní nápoj má asi 250 až 300 ml, což znamená, že množství cukru na 100 g je třeba vynásobit číslem 2,5 nebo 3. Běžná plechovka slazené limonády obsahuje klidně až 10 lžiček cukru. Mnozí si neuvědomují, že i “zdravé ovocné džusy” jsou vlastně sladkými nápoji. Sklenička vytlačené nebo kupované jablečné šťávy obsahuje stejné množství cukru jako sklenička koly.

Podle doporučení WHO by 200 ml džusu mělo tvořit jednu z pěti porcí ovoce a zeleniny denně. Tudíž maximálně dvě deci a dost. Pokud přijímáme cukr v tekuté podobně, fruktóza se dostane do jater rychleji. Rychlost, se kterou ho musí následně játra zpracovat způsobem, že přemění většinu cukru z nápoje na tuk, přičemž ještě zvyšuje inzulinovou rezistenci.

Konzumace sladkých nápojů způsobuje epidemii obezity u dětí a podle nejnovějších zjištění nadměrná konzumace těchto nápojů urychluje nástup menstruace u mladých děvčat.

Cukr = glukóza a fruktóza

Buňky našeho těla potřebují glukózu (ta je známá i jako hroznový cukr nebo dextróza), protože je zdrojem jejich energie. Získáme ji i ze zeleniny nebo také z mléka. Faktem je, že tuto energii nepotřebujeme získávat z cukru jako takového. Vstupuje do buňky s pomocí inzulínu a využívá se jako pomyslné tělesné palivo.

Obecně je za větší problémy i podle odborníků považována fruktóza, která je známá pod sympatickým názvem “ovocný cukr”. Tu ale tělo metabolizuje, což znamená, že ji játra odbourávají, a to podobně jako třeba alkohol nebo chemikálie. Laicky řečeno ji promění na tukové buňky hlavně v okolí našich orgánů, což může vést k různým metabolickým onemocněním, jako je třeba metabolický syndrom.

Hnědý nebo bílý cukr?

Mýtus je takový, že je hnědý zdravější, faktem ale je, že se z obou přibírá naprosto stejně. Bílý cukr projde při výrobě chemickým procesem, který se nazývá rafinace, během kterého se z něj odstraní melasa (ta obsahuje různé vitamíny a minerály).

Hnědý cukr touto cestou neprochází, jenže neznamená jen třtinový cukr. Může totiž být i palmový nebo dokonce řepný dobarvený melasou nebo karamelem. Takže je třeba si dávat opravdu dobrý pozor, co konzumujete.