Jak snížit plýtvání potravinami? Pomáhat mohou i mobilní aplikace
Tušíte, kolik tun jídla se ročně v Evropské unii vyhodí? Je to obrovské číslo, nad kterým zůstává rozum stát. Sáhněme si do svědomí, jsme v tom namočeni úplně všichni. Existuje ale cesta, jak to změnit? A hlavně, máme na to vůli?
Plýtvání potravinami je v současné době hojně diskutovaným globálním problémem. Dle dat sesbíraných v projektu FUSIONS se v Evropské unii ročně vyhodí zhruba 88 milionů tun potravin. Češi přitom patří mezi největší plýtvače v Unii. Podle průzkumu se z českých domácností nejvíce vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo. Pomoci změnit to by mohly šikovné aplikace do chytrých telefonů, o které má zájem více než pětina populace.
Stále stejná písnička
Nejvíce takzvaného food waste podle odborníků nevyprodukují hypermarkety a jiní prodejci potravin, ale domácnosti a jednotlivci, u nichž osvěta v tomto směru stále pokulhává. "Lidé o tomto problému většinou vědí, ale neví, jak ho řešit. Pro někoho třeba může být těžké odhadnout, kolik surovin musí nakoupit, aby mu to vyšlo na určitý počet porcí. Jindy se zase lidé nechají unést zbožím v akci, nakoupí více, než jsou schopni spotřebovat, a přebytečné potraviny se jim pak jednoduše zkazí," uvedl Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek.
To, že si lidé jsou zbytečného plýtvání jídlem vědomi, dokládají výsledky průzkumu společnosti IPSOS provedeného pro konferenci FOOD WASTE. Dle výzkumu považuje 60 % lidí plýtvání a vyhazování potravin za nejvážnější problém týkající se jídla. Nejhorší jsou v ohledu vyhazování potravin spíše mladší lidé z velkých měst, naopak nejméně jídlo vyhazují senioři. Nejvíce se pak plýtvání týká ovoce, zeleniny a pečiva.
Je to správná cesta?
Ke snížení odpadu z potravin v současnosti přispívají například Národní potravinové sbírky, při nichž mohou lidé věnovat potraviny různým neziskovým organizacím pomáhajícím například seniorům či lidem bez domova. "Hypermarkety a jiní prodejci se zase snaží omezit plýtvání tím, že potraviny blížící se expirační lhůtě darují potravinovým bankám, kterých v České republice funguje hned třináct," doplnil Roman Mazák.
Nedávný průzkum společnosti IGD navíc ukázal, že více než pětina lidí (22 %) má zájem o mobilní aplikace, jež by jim pomohly snížit plýtvání potravinami. Přestože jsou podobné aplikace dostupné i dnes, není jich mnoho. Například „appka“ Love Food Hate Waste dostupná přes Google Play pomáhá omezit plýtvání nabídkou mnoha receptů využívajících kuchyňské zbytky či praktickým počítadlem surovin pro daný počet porcí.
Snadno a efektivně
Vedle aplikací zaměřených na pomoc s plýtváním v domácnosti se pak začínají lokálně prosazovat i takové, které pomáhají s přebytky jídla například v restauracích či pekárnách. Třeba v Berlíně mohou lidé využít appku MealSaver, díky níž se každý den dozvědí, která restaurace v okolí nabízí za sníženou cenu přebytečné pokrmy.
Vybranou porci si pak přes aplikaci v mobilu jednoduše zamluví. Podobná aplikace usilující o záchranu jídla, jež by se jinak vyhodilo, přitom funguje také ve Velké Británii a Skandinávii a vzniká i ve Spojených Státech.
