Nevidomí a slabozrací chtějí platit online. Dostanou někdy šanci?
Nevidomí a slabozrací doufají v revoluci v internetovém bankovnictví. Dosud si drtivá většina z nich na správu svých účtů přes internet zkrátka netroufne. Může se to vůbec změnit, jsou na to u nás podmínky a je systém připravený? Zatím bohužel ne, ale změní se to v dohledné době?
Ze 160 oslovených nevidomých a slabozrakých uživatelů počítače, kteří byli osloveni v rámci průzkumu Nadačního fondu FriendlyVox, se ukázalo, že internetové bankovnictví zvládá pouze 28 z nich. Přitom zájem o tuto službu by mělo dalších 103 dotázaných.
Usnadnilo by jim to život
"Jsme v denním kontaktu se zrakově znevýhodněnými napříč celou ČR a všichni říkají to samé – online přístup k bankovnímu účtu by jim významně usnadnil život. Bohužel, aplikace vyvinuté bankami jsou pro odčítací programy, které zrakově postižení při práci s počítačem používají, příliš složité," říká Robert Štěrba ze správní rady zmíněného fondu.
Řešení by podle něj přinesla aplikace vyvinutá s ohledem na specifické potřeby zrakově postižených. Na projektu již FriendlyVox pracuje, termín realizace se odvine od toho, kdy nadace získá dostatek peněz na financování záměru.
FriendlyVox je webový portál navržený speciálně pro potřeby uživatelů, kteří nemohou při práci s počítačem používat obrazovku a myš. S pomocí několika kláves si lidé se zrakovým postižením bez problémů "přečtou" noviny, e-maily, podívají se na Wikipedii, ovládnou Youtube, dostanou se k informacím o jízdních řádech vlaků a autobusů, k informacím o počasí, televiznímu programu či přehrání vybraných rádií a televizních pořadů.
Služby jsou nedostatečné
V České republice žije přibližně 100 000 zrakově postižených, internetové bankovnictví nemohou používat zdaleka všichni, kteří by o ně měli zájem. "Kvalita služeb, které český bankovní trh nevidomým nabízí, je nedostatečná. V důsledku toho používá internetové bankovnictví pouze několik set uživatelů," tvrdí vedoucí katedry financí Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní doc. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D. "Nevidomí se musejí postarat sami, sehnat si asistenci, jít do banky osobně nebo se složitě učit fungovat s odčítačem."
Zásadní změnu přinese nová evropská direktiva o platebním styku (takzvaná PSD2), která vstoupila v platnost v lednu tohoto roku. Podle ní jsou banky povinny otevřít své systémy třetím stranám. "V praxi to znamená, že budeme schopni zrakově postiženým prostřednictvím našeho portálu nabídnout přístup do "jejich" banky. A to způsobem, který bez problémů zvládnou," doplňuje Štěrba.
Projekt, jenž vzniká v Brně, hodnotí specialista na přístupnost Radek Pavlíček. Ten se této tematice věnuje ve středisku Teiresiás na Masarykově univerzitě a píše o ní na blogu Poslepu.cz. "Jeho výhoda bude spočívat v jednoduchém rozhraní, se kterým se bude moci uživatel snadno naučit pracovat. A když se nevidomý klient například rozhodne změnit banku, bude stále používat stejné rozhraní. Nic se pro něj nezmění," uvádí Pavlíček.
Jak by to mohlo fungovat?
Univerzální bankovní rozhraní bude uživatelům plnohodnotně sloužit pouze v případě, kdy bude součástí stávajícího a fungujícího systému asistivních technologií pro zrakově postižené. "Vytvoření jednotného rozhraní je bezesporu krok správným směrem. V případě slabozrakých a nevidomých je ale třeba myslet i na to, že kromě přátelštějších bankovních portálů musejí uživatelé umět používat ozvučený mobilní telefon kvůli potvrzovacím SMS či pracovat s e-mailem, aby si dokázali přečíst třeba smlouvu v PDF, kterou jim banka pošle," říká Pavlíček.
PSD2 znamená revoluci na poli bankovnictví a podnikání v oboru moderních finančních technologií. "Oba segmenty spolu musejí začít spolupracovat. Co se zrakově postižených týče, pro banku bude levnější umožnit vstup firmě, která takové rozhraní už nabízí. Odstranění bariér mezi zrakově handicapovanými je součástí společenské odpovědnosti firem," dodává Schlossberger.
