Šťovík je kyselý zázrak, který právě teď roste na louce!
Plevel, který jsme ochutnávali už jako děti. Nešklebte se kysele na šťovík, je plný vitamínů, které vaše tělo na jaře potřebuje. Navíc má bohaté využití v kuchyni. Inspirujte se Egypťany a vyhněte se krájení kovovým nožem.
Věděli jste, že šťovík se pěstuje a používá i jako listová zelenina? Můžete si ho zasít na zahradě nebo prostě natrhat na louce.
Konkrétně jde o šťovík štítnatý a šťovík zahradní. Častěji využívaný je přitom právě první jmenovaný. Pokud uvažujete o špenátu ze šťovíku, nejspíše sáhnete po zahradním, protože je někdy označován právě jako špenátový.
Název šťovíku pochází ze starogermánského výrazu pro kyselou příchuť. Známý byl však už Egypťanům i Řekům a Římanům.
Proč je tak zdravý?
Šťovík je zdravý nejen pro svůj chlorofyl, ale také právě pro kyseliny v něm obsažené. Ty mají totiž pozitivní vliv na trávení, a to zejména pokud si dáváte tučné jídlo. Šťovík si pro jeho chuť a dostupnost oblíbila celá Evropa. Nejdříve chudší vrsty, ale postupně se šťovík probojoval až na stoly nejvybranějších restaurací. Ve Francii je stále velmi oblíbenou polévka ze šťovíku a lososa.
Listy této rostliny jsou zdrojem draslíku, vitamínu A, B1 a samozřejmě C. Kyselin obsahuje hned několik - kyselinu šťavelovou, antrachinony a další organické kyseliny.
Na co si dát pozor?
Právě kvůli vysokému obsahu šťavelanů může nadměrná konzumace této byliny v syrovém stavu způsobit zdravotní potíže! Obezřetní by měli být nemocní dnou, kojící ženy a ti, které trápí ledvinové kameny. Ale nejen ty, pokud máte zánět močového měchýře, buďte obezřetní ke všem kyselinám. Po důkladném ohřátí (uvaření, upečení) však nebezpečí mizí.
