Jediná Češka ve slavné UFC Lucie Pudilová: Rány si lížu dva až tři dny

Kdo někdy viděl seriál nebo film o Xeně, legendární princezně bojovnici, může na ni v klidu zapomenout. Novodobá hrdinná válečnice totiž vypadá úplně jinak. Nenosí lesklou zbroj, nemá kožený sexy obleček. Je spíš tichá, ale když začne zápas, její tělo se rozkmitá do neuvěřitelných obrátek. Rány rozdává, ale i přijímá, vlastní krev neřeší. Chce jediné, vyhrát.

Česká MMA za sebou nemá dobré období. Jakýkoli úspěch byl potřeba jako sůl. O Lucii Pudilové se vědělo, přesto její vstup do nejprestižnější kategorie UFC mnohé překvapil. První zápas s ostřílenou Linou Länsberg zvládla před pár týdny v Londýně bravurně. Dokonce i soupeřka ji označila za vítězku. Jen rozhodčí měli jiný názor.  

Už jste to kontroverzní rozhodnutí a výsledek strávila?
Určitě ne. Ale cesta bojovnice je dlouhá a jistě přijde čas rozhodnutí poopravit.

Jaké to je být první Češkou v UFC?
Skvělé! Na tento okamžik jsem se připravovala a opravdu tvrdě trénovala celé tři roky.

Jak se to vůbec stane, že se dívka dostane k tomuto sportu?
Chtěla jsem sportovat, bavilo mě to. Už na základce to byl kickbox, mám tituly Mistryně republiky v zápase ve volném stylu a pod vedením trenéra Ládi Erdelyiho, který mě učil boxovat, jsme přešli k tvrdé přípravě na smíšená bojová umění čili MMA.

Pro vaše rodiče asi nebude snadné vidět vás bojovat, všude krev a rány. Jak to vzali?
Ze začátku těžce, než pochopili krásu tohoto nesmírně tvrdého a neúprosného, ale zároveň férového kontaktního sportu.

Využila jste někdy své umění v reálném životě?
Ne, zatím se nikdo, kdo by mi chtěl ublížit, nenašel. A doufám, že se ani nenajde.

Cítíte, že díky svému sportu máte větší respekt, třeba i u chlapů v branži?
Každý, kdo nastoupil v UFC, získá respekt. Věřím, že nejenom bojovníků v branži.

Máte partnera, má stejné zájmy jako vy?
Ano. Ale nejenom zájmy, dokonce i nezájmy.

Kdy jste poprvé uvěřila, že se opravdu podíváte do nejslavnější organizace MMA?
Před třemi roky jsme tento cíl s trenérem určili a byla jen otázka času, kdy si mě vyberou. Věřila jsem pevně. Týden před prvním zápasem jsem prostřednictvím RAWu podepsala smlouvu na čtyři zápasy.

Jak se na zápasy připravujete?
Celoroční tvrdý dvou až třífázový trénink je nutností. Měsíc před zápasem pak nastává speciální příprava zaměřená na danou soupeřku a podmínky v místě konání. Jen tak mimochodem, tento čas jsem před zápasem v Londýně nedostala. Vše bylo moc rychlé.

A jak relaxujete po boji?
Po zápase si zajdu na masáž, dva až tři dny si lížu rány a jdu opět do přípravy.

Děláte nějakou "normální" práci, nebo jste čistě profesionálka?
Jsem čistě profi i díky klubu, který mě po celou dobu podporuje.

Doporučila byste dívkám tento sport?
Cesta bojovnice je nesmírně tvrdá, o tom není třeba diskutovat. Je to hlavně o hlavě. Kdo se ale na tuto cestu chce vydat, tak jenom doporučuji.

Máte někdy chuť všeho nechat? Vždyť to musí neskutečně bolet…
Jakýkoli sport je o nadšení z překonávání sebe sama, posunování se kupředu a dosahování hranice svých možností. To je cílem. Ptáte-li se na bolest, únavu či vyčerpání, tak je tam všechno. Právě proto toho nenechám. Sebetěžší zápas je pak relax, třešnička na dortu té obrovské dřiny.

Kde vlastně trénujete?
V Příbrami žiji i trénuji v klubu Gemma Athletic-KBC Příbram. Občas zajedu potrénovat i do Prahy. Sponzoruje mě server příbram.cz, který dělá Tomáš Pečenka. Je to nejčtenější médium ve městě.

Bojovníci jsou samé tetování, co vy?
Zatím jsem jehlou nedotčena, ale nikdy neříkej nikdy.

Jste ráda za dámu, obléknete někdy šaty a lodičky?
Teď jsem pozvána do Las Vegas, takže snad šatičky a lodičky uplatním. Občas je to příjemná změna.

Co je pro vás v životě nejdůležitější?
Zdraví a pohoda rodiny, příbuzných a známých.