Lány, prezidentův azyl v loupežnickém kraji

Koho zmiňuje erekční kniha?

 

Dnešní Lány oplývají nádherným kusem krajiny a objekty důležitými pro celou republiku. O jejich historii máme však zprávy až překvapivě kusé. Poprvé nám obec v roce 1392 zmiňují, pro nás poněkud zvláštně nazvané, erekční knihy, tedy soupisy církevního majetku. Dozvídáme se z nich o existenci rytíře Haška z Lán (Hassko de Lan). Na místě budoucí rezidence českých prezidentů si užívali výsad panstva dlouhodobě nanejvýš místní vladykové a zemané, jako například rod Kladenských z Kladna nebo Jan Hromada z Boršic.

 

Na mnoha místech se dodnes můžeme dočíst, že obci dominovala dřevěná tvrz. Jiné zdroje však toto tvrzení popírají a jistou se zdá být pouze existence poplužního dvora, tedy statku v přímé správě vrchnosti. Od roku 1581 zde každopádně stála jednopatrová kamenná budova, dědictví po Zejdlicích ze Šenefeldu.           

 

 

Tradici zahájil Rudolf

 

Hlava českého státu si Lány oblíbila poprvé již koncem 16. století, kdy celou obec zakoupil císař Rudolf II. od Jiříka Bořity z Martinic a tam, kde se měla údajně nacházet tvrz, nechal postavit renesanční lovecký zámeček. Jak všichni víme, po renesanci nastoupila barokní kultura a v tomto slohu byl zámek přestavěn roku 1652. Koncem století koupili sídlo Valdštejnové a přistavěli mu první patro.

 

V 18. století byl díky knížecímu rodu Fürstenberků zámek obohacen o rokokovou kapli. Její  výstavbu nařídila kněžna Marie Anna. Druhé patro vzniklo až roku 1903. Kníže Max Egon II. z Fürstenberku zároveň nechal k jižní straně zámku přistavět věžovitou vstupní část.

 

Při okraji svahu u nedaleké přidružené obce Vašírov se nachází záhadné hradiště, jehož původ nám neosvětlují žádné písemné doklady, i když se předpokládá, že pochází ze 13. století. Historik August Sedláček jej spojil s názvem „Sobín“ a pověstmi, podle nichž sloužilo za sídlo loupeživým rytířům. Do dnešních časů se zachovala pouze malá část – obdélníkové valy a příkopy.

 

V zámecké oboře se nachází vodní nádrž Klíčava, dokončená roku 1955. Na ostrohu nad ní můžeme nalézt zříceninu Jivno, zbytky stavby možná z období krále Václava I.

     

Lány, střed Masarykova kultu

 

Aristokracie u nás ztratila moc po první světové válce a nový československý stát Zámek Lány odkoupil pro reprezentační účely prezidenta republiky v roce 1921. Následující tři roky prováděl úpravy jeho okolí slovinský architekt Josip Plečnik. Samostatnou pamětihodnosti je zde památkový strom, tzv. Dohodový dub, pod nímž údajně TGM spolu s králi Rumunska a Jugoslávie uzavřel smlouvu o spojenectví Malá dohoda. Pro Masaryka byly Lány oblíbeným místem rekreace a uchýlil se do nich po své abdikaci roku 1935.

 

Prezident osvoboditel je v obci zároveň pohřben. Na místě posledního odpočinku vedle něho spočívají i manželka Charlotte, syn Jan a dcera Alice. V obci najdeme nejvýznamnější pobočku muzea věnovaného právě osobě TGM, ale také jeho rodině, československým legionářům, Českému červenému kříži a první republice všeobecně.  

 

 V neblahých časech Protektorátu žil v zámku Emil Hácha, jenž byl ovšem pouze formálním prezidentem. Pravidelné střídání mezi Hradem a Lány se vrátilo až s příchodem plnohodnotné československé svobody, zosobňované prezidentem Václavem Havlem.

 

K návštěvě do Lán, vás nemusí přilákat jen zájem o historii první poloviny 20. století. V říjnu 1997 zde bylo otevřeno muzeum závodních vozů, pokud přijedete v období od Velikonoc do Dušiček, můžete se společně se svými přáteli projít v části zpřístupněné přírodní rezervace Klíčava. Vašírov se může krom jiného chlubit od roku 2010 sochou Průhled od výtvarnice a herečky Jany Krausové. Jak je vidět, Lány toho mají hodně co nabídnout, ať už jde o potěchu z krásné přírody, kultury či ukázky výsledků moderní techniky…. Každý si přijde na své.