Obec Nepomuk: Vstupní brána do centrálních Brd, kde vznikla Svatohorská madona
Přímo pod brdskými vrcholy a druhou nejvyšší brdskou horou Praha, která narostla do výšky 862 metrů, se rozkládá malá vesnička Nepomuk. Je nejvýše položenou samostatnou obcí ve Středočeském kraji (zhruba 690 m). Přesto, že rozhodně nepatří mezi největší, rozhodně stojí za návštěvu.
Založením se odlišuje od ostatních vsí po obvodu brdského lesa, protože je oproti nim velmi mladá. Obec nevznikla během kolonizace jako většina ostatních, ale byla plánovitě založeně společně se sousedními Zalány až v 18. století. Souvislý pás lesa severně od Rožmitálu pod Třemšínem byl tehdy vykácen pro potřeby železných hutí a hamrů.
Výrazná německá stopa
Pražský arcibiskup František Ferdinand hrabě Khünburg rozhodl v roce 1727 o osídlení vzniklé rozsáhlé mýtiny a povolal německé kolonisty. Z panství, které leželo při bavorské hranici mezi Šumavou a Českým lesem, přišlo na místa současných vesnic Nepomuk a Zalány 23 německých rodin.
Každý osadník dostal pole a louky a přidělené místo na stavbu chalupy. Kolonisté byli po určitou dobu osvobozeni od roboty a daní. Uzavřená německá komunita se tu udržela skoro 150 let, v místní škole se vyučovalo německy do roku 1870. Dosud se osadě říká „V Němcích“ a ještě dnes je tu řada německých příjmení. V současné době žije v Nepomuku asi 200 obyvatel, řada lidí tu však má rekreační chalupy.
Tvůrci Svatohorských madon
Zaměstnáním původních obyvatel byla především práce se dřevem - štípané šindele, nábytek, hračky, dřeváky, díže, kosišťata a skromné zemědělství provozované na kamenité a jílovité půdě. Na dlouhá desetiletí se zde ujalo cvočkařství, které často provozovala celá rodina. Ve cvočkařských dílnách - "veřtatech" - vznikaly z rozžhavených železných tyčí hřeby, skoby, cvoky, panty a kramle.
Toto tradiční řemeslo se na Rožmitálsku udrželo až do druhé světové války. V Nepomuku působili také lidoví řezbáři, někteří byli tvůrci proslulé Svatohorské madony. Více než pět století se v okolních lesích provozovalo uhlířství. Ještě na přelomu 19. a 20. století pálili uhlíři v milířích dřevěné uhlí, to sloužilo jako palivo v hutích, sklárnách, hamrech a i v malých kovárnách.
Vesnice Nepomuk prošla za uplynulé dvě stovky let mnoha proměnami. Původními staveními jejich zakladatelů byly dřevěné sruby se střechami zatíženými kameny. Během 19. století si Nepomučtí postavili modernější roubené chalupy stále ještě v šumavském stylu.
Sto let stála ve spodní části obce roubená škola se zvonicí na střeše, kde se až do roku 1870 vyučovalo německy. Obyvatelé Nepomuku se však s léty úplně sžili s českým prostředím. Od počátku 20. století se stavěly domy z batin - nepálených cihel z jílu a řezané slámy. V 50. letech byly postaveny finské domky, které vhodně doplnily nepomuckou architekturu. V severozápadním cípu obce bylo později postaveno sídliště z jednopatrových typových domů, které dalo lidem moderní a pohodlné bydlení, píše se na webových stránkách obce. Tak alespoň hovoří místní web.
Vstupní brána do CHKO Brdy
V dnešní době je obec vyhledávaným místem pro návštěvníky Brd, protože se rozkládá pod centrálními Brdy a vedou odsud do nitra lesů turistické trasy. Přístup do obce je možný z mnoha směrů - z Rožmitálu, Bukové a Lázu. Díky křižovatce cyklotras č. 2273 a 8190 je Nepomuk ideálním východiskem zejména pro cyklisty. Z obce se podíváte na blízkou horu Praha a také na část hlavního brdského hřebene – Malý Tok, Hradiště, Plešec a také do oblasti Padrťských rybníků, na Bor a vlastně kamkoliv.
Přímo u rozcestníku při silnici od Lázu pod lesem najdou žízniví a hladoví návštěvníci CHKO Brdy restauraci Nepál, která se stala velice vyhledávaným cílem všech, ať už pěších turistů, či cyklistů. V Nepomuku možná nenajdete historické skvosty, zámky nebo mistrovská umělecká díla. Ale můžete si být jisti, že zde načerpáte energii, protože jde o opravdu nádherný kousek středočeského kraje.