Jesenice, obec, která zažila teror
Jesenice na první pohled nebudí dojem významnějšího sídla v okolí Prahy. Mohli bychom si myslet, že to je jenom něco jako „noclehárna“ hlavního města. Jenomže ten druhý pohled už vypovídá o poměrně zajímavých věcech, které se týkají hlavně historie. Nicméně úctyhodná je již skutečnost, že se Jesenice skládá z pěti částí. Vedle ní samotné tu je ještě Osnice, Kocanda, Zdiměřice a Horní Jirčany.
Nefalšované 11. století (ale jinak mnohem starší)
Jesenice byla založena, jak se o tom zmiňují různé prameny, před rokem 1088, protože z tohoto roku existuje první písemný záznam o její existenci. Král Vratislav II. daroval tehdy vyšehradskému proboštu pět poplužních dvorů a čtyři hrnčíře. Od tohoto roku tedy Jesenice oficiálně existuje jako „historicky doložená“, nicméně zdejší obyvatelé berou tento údaj s rezervou, protože dobře ví, že lidé se na tomto místě vyskytovali již velmi dávno. Archeologové hovoří o osídlení z doby někdy kolem 12. století př. Kr., což poukazuje na dobu bronzovou. Není se co divit – z předešlých představení různých vsí a měst z okolí Prahy již víme, že tato oblast je osídlena našimi předky od pradávna.
Obyvatelé Jesenice a husité
Jakkoliv bychom mohli psát o Jesenici v rámci historického výkladu o mnoha různých záležitostech a událostech, vyzdvihneme zde hlavně účast zdejších obyvatel na husitském revolučním hnutí, které ovládlo Čechy na počátku 15. století. Obyvatelé Jesenice uspořádali roku 1419 tábor lidu na kopci „Na Křížkách“, jehož program byl jednoznačně prohusitský. Nestalo se tak možná náhodou, ale pravděpodobně na toto shromáždění měla vliv i skutečnost, že z obce pocházel Mistr Jan z Jesenice. Tento muž studoval v italské Bologni a stal se zpovědníkem manželky krále Václava IV. Jeho názory spjaté s kritikou katolické církve a příklonem k myšlenkám Mistra Jana Husa ho učinily také přítelem tohoto vůdčího reformátora, jehož myšlenky na staletí ovlivnily historický vývoj našeho státu.
Jesenice v ohrožení…
Poloha Jesenice blízko Prahy toto místo na jednu stranu zhodnocuje, ale na stranu druhou také ohrožuje… Roku 1508 byla Jesenice vypálena Jiřím Kopidlanským, který získal nelichotivý přídomek „škůdce zemský“. Samotná historie činů tohoto muže je více než zajímavá. Na jejím začátku stojí jeho bratr Jan, který spáchal „surový mord“. Jak již bylo tehdy zvykem, odevzdali ho katu, ale to Jiřího rozlítilo, protože se domníval, že Jan, jako urozený člověk, mu vydán být neměl. Jiří vyhlásil „pomstu všem“ a stal se z něho člověk, jenž by v dnešní terminologií patrně dosáhl na označení „terorista“. Bratrův mstitel tedy vypálil Jesenici, ale nakonec bylo spáleno rovněž jeho sídlo a bezpečnostní síly království zuřivce zajaly. Trest smrti v té době existoval, jak víme z příběhu jeho bratra, tudíž právní rozuzlení dramatu je jasné…
Jesenice spěje do moderních časů
Jeseničtí pamatovali na všechno, proto zde byla v roce 1571 zřízena přepřahací stanice jako součást poštovního spojení s Vídní, které bylo od roku 1758 doplněno o přepravu osob. V dalších dobách zde začaly vznikat i spolky spojené s národním obrozením a od roku 1879 zde občané měli k dispozici i jednotřídní školu, což je počin hodný zaznamenání.
Jesenice má v dnešní době kolem osmi tisíc obyvatel a v minulém roce byla povýšena na město. Mám dojem, že k tomu můžeme obyvatelům Jesenice pogratulovat!
