Boj proti drogám nabral na obrátkách, prevenci zahájil Benešov i Vlašim
Drogy tu jsou a zřejmě vždy budou. Jde o globální problém, který na některých místech přerůstá přes hlavu nejen rodičům, ale často bohužel i dětem. A to hlavně těm sídlištním. Důvodů je mnoho, často ale postačí trocha nudy. Cenová dostupnost až děsí. Benešov a Vlašim se jako jediná města v celém kraji rozhodla vytvořit "protidrogový plán".
Drogy jsou globální problém, který se nevyhýbá snad žádnému městu či větší obci. Statistiky jsou hrozivé. S drogami bojují i na Benešovsku. Města Benešov a Vlašim jsou ale v otázce prevence o krok dál. Právě tato dvě města jsou nyní totiž v celém Středočeském kraji jediná, která mají zpracovaný plán protidrogové prevence. „Náš materiál je na tak vysoké úrovni, že bychom ho mohli vydávat jako skripta pro jiná města,“ řekl hrdě starosta Benešova Petr Hostek. Obě města mají oficiální plán jako jediná v celém kraji. Ten benešovský bude platit do roku 2020.
Předcházení problémům je levnější než posléze jejich řešení
Radní města už schválili dokument, který vychází z koncepce protidrogové politiky Středočeského kraje a současně i z Akčního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky v oblasti nelegálních návykových látek. „Díky hotovému plánu v Benešově organizujeme řadu akcí ve školách a navazujeme spolupráci s neziskovými organizacemi zabývajícími se protidrogovou problematikou. V Benešově je to třeba Magdaléna,“ připomněla projektová manažerka Městského úřadu Benešov Veronika Kondrátová. „Tím vytváříme základy předcházení užívání drog, ale také kriminalitě. Ač to může znít jako klišé, pořád platí, že předcházení excesům je lepší a levnější, než odstraňování jejich následků,“ dodala manažerka.
Výměna jehel
Cílem plánu je jasný: zefektivnění prevence, rozšíření oblasti ambulantní léčby a doléčování a také podpora tzv. harm reduction, tedy postupů vedoucích ke snižování dopadů drog u těch, kteří už drogy užívají a nejsou motivováni, aby přestali. Jaký úspěch zatím program zaznamenal, nelze ale nyní přesně říci. Jsou anonymní. Jako pozitivní jev celé problematiky ale označila zvyšující se počet vyměňovaných jehel. Právě to je podle vedení města ukazatel, že systém prevence funguje, i když naznačuje, že počet narkomanů je vyšší, než se předpokládalo. „Počty jsou důsledek toho, že tyto lidi nenecháme padnout až na dno. Oni se dostanou do sítě pomoci, a tím zjišťujeme, že jich je tu víc. Když některá města tvrdí, že u nich drogově závislí nejsou, je to jen tím, že nemají zvládnutou protidrogovou problematiku,“ tvrdí Hostek.
Podobně pečlivě mají problematiku protidrogové prevence zpracovanou také ve Vlašimi. Tam už v roce 2011 zřídili Komisi prevence kriminality a bezpečnosti, která se také zabývá otázkami protidrogové prevence, pracuje tam i místní protidrogový koordinátor a od nového roku tuhle činnost koordinuje manažer prevence kriminality. Letos v únoru pak město schválilo strategický dokument Plán protidrogové prevence města Vlašimi pro období 2017-2019.
Alarmující jsou výsledky mnoha výzkumů. Například mladí Češi nadále vedou evropské statistiky uživatelů konopných drog. Marihuanu nebo hašiš užila alespoň jednou více než pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má zkušenost s konopím dokonce 42 procent Čechů. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.
