Kdo je kdo na pražské záchrance a jaká technika se využívá k záchraně životů?

Operátoři Zdravotnického operačního střediska vyřídí denně v průměru 600 volání na tísňové linky a zhruba stejné množství dalších hovorů a rádiových relací. Dvě třetiny hovorů připadají na denní směnu. Za rok operátor zvedne a položí sluchátko v průměru 40 320krát. Kdo všechno ale na záchrance vlastně pracuje a s jakou technikou nás vyrážejí zachraňovat?

Zdravotnický záchranář 

Absolvent specializačního studia na vyšší odborné nebo vysoké školy. Slouží ve 12hodinových směnách ve dvoučlenné posádce, kterou tvoří zdravotničtí záchranáři nebo zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Samostatně vyjíždějí k 90 procentům případů, které záchranka řeší.

Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu

Zdravotnický záchranář, který absolvoval další specializační kurz. Při záchraně pacientů má širší kompetence ať už v podání léčiv, či využití zdravotnických pomůcek než běžný záchranář.

Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby

Absolvoval specializační 650 hodin trvající kurz obsahující jak teoretickou, tak praktickou výuku.  Má řidičské oprávnění minimálně skupiny C1. Je zdravotnickým pracovníkem.

Lékař

Za pacienty vyjíždí k nejnaléhavějším případům v rychlém osobním voze v doprovodu řidiče či zdravotnického záchranáře. Slouží ve 12hodinových směnách. Záchranáři s lékaři rovněž telefonicky konzultují podání léků pacientům.

Operátorka

Na pražském zdravotnickém operačním středisku slouží ve 12hodinových směnách 6–8 operátorek. Přijímají a vyřizují hovory na tísňových linkách, po telefonu poskytují laikům instrukce pro neodkladnou první pomoc, ale i informace o možném postupu při méně závažných zdravotních problémech. Vysílají na místo výjezdové skupiny, koordinují součinnost v rámci Integrovaného záchranného systému, koordinují směrování pacientů, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.

Inspektor

Zdravotnický záchranář, který podporuje provoz a řeší mimořádné situace, kdy se stává vedoucím zdravotnické složky. Koordinuje činnost na místě a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému. V souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy organizace provádí namátkové kontroly. Řeší konfliktní situace a další obtíže ve službě.

Koroner

Lékař, který provádí prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení, konstatuje smrt osoby, určuje pravděpodobnou dobu a příčinu úmrtí, rozhoduje o provedení pitvy. Informuje pozůstalé a předává kontakty na potřebné instituce.  Za rok se pohybuje počet výjezdů kolem 2 600.

Garážmistr

Dvoučlenná posádka slouží ve dvanáctihodinových směnách. Odstraňují běžné závady či defekty pneumatik. Zajišťují také servisní úkony (STK), kontroly vozů či výměny olejů. Vyprošťují uvízlá vozidla po nehodách či z nepřístupného terénu. Na místě události bývají do 30 minut. Průměrně řeší 2 900 zásahů ročně.

Technologická doprava

Řidiči technologické dopravy zásobují stanoviště zdravotnickým materiálem, distribuují interní poštu, pracovní oděvy či medicinální plyny. Trasu po Praze mají rozdělenou do dvou okruhů, denně urazí okolo 155 kilometrů. Ročně rozvezou mimo jiné na 11 000 lahví minerálních vod.

Peer

Speciálně vyškolený záchranář/lékař/operátor, který vyslechne kolegy a podpoří je ve chvílích, kdy jim práce působí těžkosti, například po psychicky náročných zásazích.

Lektor vzdělávacího a výcvikového střediska

Připravuje vzdělávací akce, kurzy a školení, které jsou důležitou součástí celoživotního vzdělávání pracovníků zdravotnické záchranné služby.

Technicko-hospodářský pracovník

O chod záchranky se starají také pracovníci na administrativních a technologických pozicích. Stejně jako jiné organizace nebo firmy má i záchranka své personální, ekonomické, právní, IT či technické oddělení. Většina těchto pracovníků působí v sídle záchranky v Korunní ulici.

TYPY VÝJEZDOVÝCH SKUPIN A TECHNIKA

Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)

Výjezdové skupiny RZP tvoří páteř celého systému záchranné služby. Samostatně řeší téměř 90 % událostí. Posádku vozu Mercedes Sprinter se skříňovou nástavbou tvoří zdravotnický záchranář a řidič nebo dva zdravotničtí záchranáři. Moderní vybavení vozidel připomíná mobilní jednotku intenzivní péče. Obsahuje vše pro zajištění a sledování životních funkcí pacientů. V Praze vyjíždí denně z 20 základen až 35 vozů RZP.

Rychlá lékařská pomoc (RLP)

Lékař s řidičem nebo zdravotnickým záchranářem vyjíždějí k pacientům rychlým osobním vozem, dnes Mercedes Benz ML 820 CDI. Na místě události se setkávají s vozem RZP (tzv. rendez-vous systém). Ve většině případů není během transportu nutný doprovod lékaře. Záchranná služba tak může efektivněji fungovat s výrazně nižším počtem lékařských posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy. Ve všední dny v Praze vyjíždí 4–5 vozů RLP.

Letecká výjezdová skupina (LVS)

Od roku 2005 jsou nasazovány nejmodernější vrtulníky EC-135T2, denně je v provozu jeden stroj. Posádka záchranářského vrtulníku zasahuje nepřetržitě na území Prahy a Středočeského kraje, v noci pak prakticky na celém území České republiky. Loni vzlétala LVS 550krát. Téměř 95 % zásahů se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center. Za celou dobu provozu LVS v Praze nedošlo k žádné vážnější nehodě.

SPECIÁLNÍ TECHNIKA PRO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI 

Mercedes-Benz Atego 926AF

Speciál určený pro nepřístupný terén. V provozu se běžně uplatňuje u požárů, kde zajistí komfort většímu počtu pacientů, včetně kyslíkové terapie. Lze v něm transportovat až 8 ležících a 2 sedící osoby.

GOLEM Mercedes-Benz Actros 1841 LS

Speciál záchranka využívá zejména v místech, kde lze očekávat větší množství zraněných, jako jsou každoroční oslavy příchodu Nového roku nebo běžecké závody v centru Prahy s tisícovkami účastníků. Primárně je speciál nasazován u dlouhotrvajících mimořádných událostí. Ve vozu najdeme i třídicí a ošetřovací pracoviště, štábní a dispečerské pracoviště, sociální zázemí pro záchranáře a strojovnu.