Zastupitelstvo zatím Růžového slona zadupalo do země. Proč nedošlo k dohodě?
Růžový slon se již léta jeví jako ideální místo pro vybudování kulturního sálu, který stále v Poděbradech chybí. V rámci posledního hlasování se volilo ze tří variant, jak se k cíli alespoň přiblížit. Na radnici ale došlo spíše ke košaté než konstruktivní diskuzi. Proč se zastupitelé neshodli a co bude dál?
Plán vystavět kulturní sál v Hlinkových domech padl už dříve. Ovšem objevilo se místo pro tento účel zcela ideální. Objekt Růžového slona, kterému dominuje supermarket Albert, byl totiž původně jako kulturním dům projektován.
Letos v létě získal budovu v Husově ulici nový majitel a vše tak nějak nasvědčovalo tomu, že se společně s městem dohodne a v rámci 3. a 4. patra začne stavba kulturního sálu. Ještě k tomu, když všichni zastupitelé v roce 2016 záměr na koupi části budovy odsouhlasili.
Jednalo se o trojici variant
V rámci jednání o možnostech se sešel starosta Ladislav Langr s novým vlastníkem objektu Bažantem. První variantou bylo zmíněné odkoupení 3. a 4. patra objektu, přičemž by měl "kulturák" samostatný vstup. V tomto případě by došlo k zaplacení jednorázové ceny 10 milionů korun.
Na stole pak byla i druhá možnost, která říkala, že by město vlastníkovi Růžového slona nezaplatilo vůbec nic. Mělo totiž dojít ke směně pater za pozemek dnešního parkoviště, které patří městu. "Byla by tu perspektiva, že se zde vystaví parkovací dům, což už jsme projednávali na radě a bylo to pro všechny přijatelné, i když na to měl každý trochu jiný názor," popsal starosta.
Sám starosta spíše přikláněl ke směně. Uvědomuje si, že finančních prostředků v rozpočtu města není nazbyt a je třeba je využít na realizaci jiných projektů, které přicházejí v úvahu do konce tohoto volebního období. "Považoval jsem to za výhodnější. Ale chápu i připomínky ostatních zastupitelů, že se jedná o pozemek v centru města, který je strategický a cenný."
V rámci posledního setkání s vlastníkem objektu tak byl vymyšlen ještě třetí návrh. Městu by zůstalo nejen parkoviště, ale navíc by nemuselo ani nic platit. Podstatou této varianty bylo to, že by se sepsala s vlastníkem objektu smlouva na 15 let. Ten by následně pozemek užíval a městu by neplatil nájem. "My bychom dostali třetí a čtvrté patro na kulturní dům, druhá strana bezplatný pronájem městského pozemku," vysvětluje Langr.
Součástí zisku části Růžového slona by navíc byl i prostor pro eskalátory. Došlo by tak k rozdělení lidí, kteří chodí nakupovat, a těch, kteří vstupují do kulturního sálu. Tato možnost tak byla vlastně kompromisem mezi 1. a 2. variantou.
Zastupitelé se neshodli
Jenomže se vyskytl háček. Reakce od jednotlivých zastupitelů byly pro mnohé dost překvapivé. Třeba Stanislav Vavřička z opoziční ČSSD viděl problém i v nedostatečném materiálu, který každý zastupitel dostal k prostudování. "Existence nového sálu by jistě obohatila kulturní a společenský život. Závažnou otázkou však je, jaké by při schválení byly celkové náklady na jeho výstavbu, například na odkoupení části domu, rekonstrukci budovy, vystávku a vybavení a v neposlední řadě také provoz. Bohužel, odpověď na tyto otázky jsem v předložené zprávě nenašel."
Jak vlastně hlasování dopadlo?
- Odkup za 10 milionů - 8 zastupitelů
- Směna za parkoviště - 3 zastupitelé
- Odpuštění nájmu na 15 let - 6 zastupitelů
Pro schválení jakékoliv varianty bylo třeba získat 11 hlasů.
Exstarosta Jozef Ďurčanský zase cítí, jako by vedení města "šilo horkou jehlou". Podle jeho slov se dříve mluvilo o přístavbě ke Kongresovému sálu na kolonádě a padl i nápad zbořit barák u Jednoty u nádraží a vystavět sál tam. "O tom se nyní mělo diskutovat. Ne pod tlakem hned řešit, že někdo teď koupil Slona za 100 milionů. No, a co?" argumentoval a přitom narážel na fakt, že pan Bažant je novým vlastníkem Růžového slona teprve od léta.
Je kulturní sál opravdu nutností?
Podběrady podle starosty Langra kulturní sál nutně potřebují, o tom prý nemůže být řeč. Růžsový slon by podle něj svou koncepcí ideálně vyhovoval. "Po roce 1989 se ukázalo, že ho město nedokáže ufinancovat a od objektu dalo ruce pryč. Polovina nyní slouží komerčním účelům. Je to ale logické, takto velký objekt jednoduše město utáhnout nemůže."
Třetí a čtvrté patro objektu by podle jeho slova bez drobných úprav nemohlo funkci kulturního sálu plnit. Musí mít totiž samostatný vchod. Studie ukazují, že by to opravdu šlo. A navíc všechny programy politických stran, které jsou v poděbradském zastupitelstvu zastoupeny, apelovaly na požadavek kulturního sálu. Různí se pouze v tom, kde by měl být.
Jelikož ale poslední hlasování dopadlo tak, jak dopadlo, je jasné, že se zatím s Růžovým slonem nic dělat nebude. Stále sice trvá jakýsi zájem, ale bez odsouhlasení se myšlenka v realitu nepřevede. Kde a hlavně kdy budou mít Poděbrady svůj kulturní sál, tak stále zůstává ve hvězdách.