Jaké budou úroky? Středočeský kraj si chce půjčit kolem miliardy na projekty EU
Středočeský kraj si chce krátkodobě půjčit kolem jedné miliardy korun či více na financování evropských projektů. Unie je proplácí zpětně a hejtmanství potřebuje peníze na takzvané předfinancování. O přijetí nových provozních úvěrů by se mělo rozhodovat v druhé polovině roku.
Středočeský kraj začal připravovat nebo již nachystal projekty na výstavbu a opravy silnic za 14 miliard korun. Z toho požádal o dotaci na projekty za tři miliardy a o další dvě bude žádat do konce roku. Nárůst investic do dopravy si podle náměstka vyžádá dodatečné finance.
"Evropská unie přispěje na tyto projekty až do výše 90 procent. Proplácet je však bude zpětně. Naším úkolem je tyto projekty předfinancovat, což bez dalších provozních úvěrů nebude možné," uvedl hejtmančin náměstek pro finance Gabriel Kovásc. Zdůraznil, že by šlo jen o krátkodobé úvěry, protože prostředky od EU by se poté použily na splácení.
Čtyři miliardy půjčil Bendl
Hejtmanství vedené ANO a ČSSD s podporou komunistů čerpá úvěry na dlouhodobé investiční účely od roku 2008. První úvěr ve výši čtyř miliard korun si vzalo za hejtmana Petra Bendla. Čerpal se v letech 2008 až 2012, tedy již za krajské vlády ČSSD. Tyto prostředky mířily zejména do zdravotnictví. V roce 2008 kraj převzal úlohu ručitele za úvěry oblastních nemocnic za 1,8 miliardy korun.
Celková výše starých úvěrů bude v červnu zhruba 3,2 miliardy korun. Pokud by si hejtmanství znovu půjčilo, zadluženost kraje by se zvýšila. Reakce opozice se ale Kovács neobává. "Především by měli chválit to, že jsme rozhýbali investice a dotace ve Středočeském kraji."
Jaké je riziko při splácení?
Kraj nyní jedná s bankami o přefinancování starých úvěrů, ušetřit by díky tomu mohl 20 milionů korun. "Nejdříve chci dokončit jednání o přefinancování úvěrů a hned potom bych byl rád, kdybychom se bavili o provozním financování," dodal Kovács.
Většina starých úvěrů je sjednána s plovoucí úrokovou sazbou. Zhruba třetina z nich, konkrétně úvěry nemocnic, byla sjednána s fixní sazbou 5,8 až 6,7 procenta. To se podle Kovásce může zdát nevýhodné, jde ale jen o část úvěrového portfolia.
Úroková sazba všech čerpaných investičních úvěrů s dvacetiletou splatností činí zhruba 2,25 procenta, což považuje za přijatelné. Rozhodnutí zastupitelstva z roku 2008 rozložit riziko pohybu úrokových sazeb a zkombinovat z jedné čtvrtiny fixní a ze tří čtvrtin plovoucí úrokovou sazbu pokládá Kovács za kvalifikované.
