Ostuda Prahy: Výstaviště jako rukojmí kolotočáře
Představte si čisté a udržované chodníky. Elegantní a krásné architektonické pavilony s představením té nejnovější techniky. Stylové restaurace a kulturní akce na úrovni. Tak na to zase rychle zapomeňte, protože Výstaviště Praha vám nic takového nenabídne. Místo, které sloužilo reprezentaci toho nejlepšího, je dnes jen smutnou ostudou.
V roce 1891 se v rámci Jubilejní zemské výstavy postavila chlouba kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Výstaviště Praha jako obrovský areál měl občany fascinovat těmi nejzajímavějšími vynálezy a pokroky lidské společnosti. Dnes ani malinko nepřipomíná svoji slavnou minulost. Zůstává jen pachuť přesmaženého langoše a barevné kolotoče Matějské pouti.
Levé křídlo v plamenech
Dlouhodobé nadstandardní vztahy Prahy se společností Incheba s.r.o. jsou hlavním důvodem dnešního stavu věcí. Od roku 2016 se však situace mění a hlavní město Praha přebírá nad celým areálem Výstaviště, který činí 36 hektarů plochy, kontrolu.
Firma Incheba ale zásadně a hrubě celý areál svým nekoncepčním jednáním poškodila až do dnešního katastrofálního stavu. Firma má aktuálně pod kontrolou pouze program Průmyslového paláce a okolní areál je ve správě města. Město však stále pronajímá veřejnou plochu Václavu Kočkovi staršímu k provozu Matějské pouti.
Skandálním je stav levého křídla budovy, které v roce 2008 shořelo v plamenech. Velký požár tehdy levou část budovy absolutně zničil. Za vinu se následně označilo nesprávné zacházení s elektrickým vařičem. Za deset let se k odpovědnosti nedohnal nikdo. Společnost i političtí reprezentanti se uspokojili v provizorním řešením. Plachta s potiskem původní podoby shořené budovy je neuvěřitelným výsměchem všem, kteří mají jenom špetku rozumu.
Kočkovy kolotoče
Stačí se jen podívat na dobové fotografie, aby člověku došlo, jakou změnou areál Výstaviště prošel. Kultivované architektonické pavilony a restaurace postupem času ustoupily stánkům s uzeninami a sytě barevným pouťovým atrakcím. Reproduktory do éteru pouští hity Michala Davida a Matějská může začít.
Kolotočář Václav Kočka starší, který je dlouholetým členem ČSSD, stále drží Výstaviště jako rukojmí. Výhodné smlouvy a politické vztahy, to je životopis, který u nás má jen málokdo. Provozovatel Matějské pouti a člen vysokých míst společnosti Incheba si de facto celý areál pronajímá sám sobě. Už od druhé poloviny 60. let je hlavním organizátorem. V devadesátých letech zažívá obrovský boom, když čísla návštěvnosti atakují hranici jednoho milionu. Dnes se počet návštěvníků ustálil na 100 až 200 tisících lidí za sezonu. Dobré podnikatelské zázemí z něj učinilo velmi vlivnou osobu s kontaktem na politiky, podnikatele, ale i mafiány. Klan Kočkových je tedy taky určitým druhem komediantské mafie.
Změna k lepšímu?
Praha překvapivě neprodloužila smlouvu s firmou Incheba na pronájem celého areálu Výstaviště. Vše, co se dnes děje a jak se věci mohou měnit, je tedy v kompetenci města. Provoz Matějské poutě, která nejvíce ovlivňuje to, jak celý objekt vypadá, ale stále pronajímá Václavu Kočkovi. Případná obnova původního křídla, které shořelo, se dnes zdá promlčena.
Jediný pozitivní zásah, který může alespoň na první pohled zanedbanému Výstavišti pomoci, je propojení se sousední Stromovkou. Představa města o budocnosti je prezentovaná jako plynulé pokračování parku se stejným mobiliářem laviček, cest a odpakových košů.
O kultivaci nebo případné změně toho, jak dnes vypadá Matějská pouť, však město jen mlčí.
Výstaviště by si i díky historické souvislosti zasloužilo důstojnější proměnu, která vtiskne celému areálu o hodně příjemnější atmosféru. Nebo vám se to tak dnes snad líbí?
