Vlci budou na českých silnicích dál umírat. Chodí k nám z Polska, ale třeba i z Karpat
Vlk, kterého v dubnu srazilo auto na dálnici D10 u Brodců poblíž Mladé Boleslavi, přišel z Polska. Odborníci k tomu dospěli na základě genetických analýz. Je však prý jen otázkou času, kdy budou umírat i zvířata z kokořínské smečky. Proč?
Expertiza potvrdila, že zvíře pochází ze středoevropské nížinné populace, která obývá nížiny Polska a severovýchodního Německa a v posledních letech se objevuje i v severních Čechách. Neprokázala se tedy příbuznost s vlčí smečkou, která se usadila v nedaleké Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko-Máchův kraj, a podobnost se nenašla ani s německými vlky.
"Samozřejmě jsem rád, že se s největší pravděpodobností nejednalo o zvíře z naší kokořínské smečky. Je ale otázkou času, kdy na střet s autem doplatí i některý z místních vlků. Naše krajina je dopravními stavbami doslova protkaná a dálnice a velké silnice jsou pro zvířata velmi obtížně překročitelnou bariérou," upozornil ředitel Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj Ladislav Pořízek.
Jeden dorazil až z Karpat
Než byl vlk zabit u Mladé Boleslavi, urazil zřejmě stovky kilometrů. Podle experta na velké šelmy z Hnutí DUHA a Mendelovy univerzity v Brně Miroslava Kutala měří vzdálenost od pravděpodobného místa původu jedince v severozápadním Polsku více než 300 kilometrů. Podobné přesuny nejsou podle přírodovědců u těchto zvířat výjimkou.
Příkladem je samec sražený loni na dálnici D1, který přišel až z Karpat. "Schopnost vlků přemisťovat se evropské kulturní krajině je značná, některé dálnice jsou však pro zvířata smrtelnou pastí. Tento a další případy usmrcení kriticky ohrožených druhů na silnicích nám tak alespoň pomáhají identifikovat kritické úseky našich silnic a dálnic," dodal Kutal.
Mají to složité
Zoolog Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy poukázal na to, že rozsáhlé databáze získané v rámci předchozích projektů umožňují srovnání genetických profilů s dalšími územími včetně Německa, Polska a Slovenska a studium původu jednotlivých vlků.
Genový tok ze vzdálenějších populací je nutný pro udržení životaschopnosti smeček přežívajících roztroušeně v zalidněné krajině, což je v případě ČR mimořádně důležité. "Provedené analýzy ukazují, že populace v západní Evropě je vlivem antropogenních změn málo početná a velmi rozdrobená," dodal Hulva.
