Na Okoř je cesta, která končí na romantické zřícenině. Co skrývá okořský poklad?

,,Na Okoř je cesta, jako jedna ze sta…’’Kdo by neznal slova snad nejslavnější trampské písně o hradě Okoři, který se nachází přibližně 15 km severozápadně od Prahy. Od roku 1958, kdy se stal kulturní památkou České republiky, láká stále více k rodinným výletům. Na své si přijdou i cyklisté, kteří mohou využít cyklostezky vedoucí z Prahy. Cesta může začít poblíž areálu Výstaviště v Holešovicích, odtud směr Stromovka a přívozem do Tróje a poté se napojí na značenou cyklostezku č. 2 vedoucí do Kralup a dále na sever. Nejedná se o náročný terén, ale kdybyste se přeci jen rozhodli pro pohodlnější cestu, stačí nasednout na vlak z Masarykova nádraží na přímý spoj do Noutonic nebo autobusem přímo do obce Okoř.

Historie

Zápis v kronice Václava Hájka z Libočan uvádí, že Přemysl Oráč věnoval jednomu ze svých družníků místo zvané Okrs, z něhož později vznikl název Okoř.

Známý hrad nejspíše vybudoval bohatý pražský měšťan František Rokycanský z Okoře ve 14. stol., podle archeologických výzkumů je dokázána existence hradu již ze 13. století, domníváme se tedy, že František Rokycanský přestavil již stávající usedlost na své zámožné měšťanské sídlo, aby se vyrovnal šlechticům. Husité, poničení hradu během třicetileté války, jezuité. I taková byla historie Okoře, který je od 18. století opuštěný a zub času ho proměňuje v říceninu. V 19. století se stává i nouzovým obydlím chudiny a oblíbeným cílem malířů romantismu. Až po roce 1921 připadl Okoř státu a pod vedením E. Sochora se začíná se záchrannými pracemi.

Hrad je zajímavý i svou polohou. Nestojí totiž na žádném vrchu, jak je tomu většinou zvykem, ale v údolí na malé skále mezi poli. Jedinou ochranu hradu zajišťovaly skromné hradby a rybník.

Ukrývá hrad poklad? 

Píseň dále zmiňuje pověst o Bílé paní, jejíž existence se nepotvrdila, ale zato zde kolují legendy o ukrytém pokladu ve zřícenině nebo zazděném zlatém střevíčku. „Přišli do síně, kde byla veliká záře z kádě pod klenbou, tam hořely zlaťáky a pes věru strašný, černý, s ohnivýma očima a krvavými zuby na té kádi seděl a ani se nehnul. Ve třetí klenbě hořel mocně plamen a v tom plameni duše ruce k nim spínaly a prosily o vysvobození,“ vypráví ve svých záznamech kostelník Tůma z Tuchoměřic, který se roku 1773 odhodlal jít hledat poklad do prostorů hradních sklepů.

Na co narazili, zůstává do dnešních dob otázkou. Začátek podzemních chodeb je v přízemí hradní věže, kde je zazděna kaple. Hluboké podzemní prostory připomínají temné jeskyně. Větší část podzemí byla prozkoumána, ale mnoho kilometrů ještě chybí. Největším úspěchem bylo během 19. století objevení síně s nápisem "Letha Panie 1456 kopali jsme zde…"

Ať už se v podzemí hradu Okoře skrývá cokoliv, návštěva této zříceniny určitě stojí za to.