Američané shodili omylem atomovou bombu na Carolinu a nikdy ji nenašli
Noční můra všech vojenských stratégů nastala 24. ledna roku 1961, když se zřítil na zem bombardér se dvěma jadernými bombami na palubě. Byla to potenciálně nejvážnější jaderná katastrofa na území Spojených států. Štěstí bylo, že bomba na palubě nevybuchla.
Osmičlenná posádka v bombardéru B – 52 Stratofortress hlídkovala nad městem Goldsboro v Severní Carolině. Uvnitř bombardéru byly termonukleární bomby Mark 39, z nichž každá mohla vybuchnout silou 3,8 milionu tun TNT. Takový výbuch mohl zabít všechny v okruhu 20 kilometrů.
K bombardéru se pomalu přiblížil tanker, který měl za letu přečerpávat palivo. Jenže proces musel být přerušen. Z bombardéru začalo záhadně unikat palivo, posádce se příčinu nepodařilo zjistit. A bylo hůř. Nad bombardérem piloti ztratili kontrolu, nakonec musela celá posádka vyskočit ven, tři muži při tom zahynuli. Stalo se ale něco ještě horšího – obě bomby se samy uvolnily a vypadly z pumovnice.
Atomová bomba na stromě
Jedna z nich se snášela na padáku a zachytila se na stromě, padák druhé se však neotevřel. Byly to nejhorší vteřiny v dějinách státu Severní Karolina, byť to nikdo z obyvatel nevěděl. Bomba nevybuchla a dopadla kamsi do bažin, kde se rozpadla na kusy.
Přivolaní experti a pyrotechnici měli před sebou složitý úkol. První bomba byla celkem lehce sundána ze stromu a odvezena na nákladním voze do bezpečí. S druhým kouskem v bažině to bylo horší. Bomba nevybuchla, přestože se aktivovalo šest kroků ze sedmi. Zbýval jediný poslední a došlo by k explozi. Bylo to děsivé, když pyrotechnici nalezli spínač, který byl odjištěný. Všichni mohli být okamžitě mrtví, nikdo netušil, proč vlastně nedošlo k inicializaci posledního kroku.
Ke katastrofě chyběly milimetry
Později se zjistilo, že šlo o neuvěřitelnou náhodu, kdy se dva poslední dráty prostě nespojily. Chyběly milimetry a mohlo dojít k absolutní apokalypse. „Kdyby zařízení explodovalo, smrtící spad by se mohl usadit nad Washingtonem, Baltimorem, Filadelfií a až na severu New Yorku - což by ohrozilo životy milionů lidí," uvádí se v článku Eda Pilkingtona v deníku The Guardian z roku 2013. Dva malé drátky rozhodly o tom, že se tak nestalo.
Jádro se nikdy nenašlo
Zatímco bombu ze stromu se podařilo získat celou, bomba z bažiny se rozpadla a její jádro zmizelo a nikdy se nenašlo, protože se mohlo zarýt hluboko do bahna. Předpokládá se, že zmizelé sekundární jádro je vyrobeno převážně z uranu 238 a z vysoce obohaceného uranu 235 neboli HEU, který je vhodný pro výrobu zbraní a je klíčovou složkou tradičních atomových bomb. Jádro stále leží někde pod bahnitou zemí. Armáda jakékoliv akce na jeho získání dávno ukončila a operace je tak považována za uzavřenou s tím, že jaderný materiál prostě zmizel. Každopádně je 24. leden roku 1961 jedním z nejšťastnějších dnů v dějinách Spojených států. Bohužel se neslaví, protože armáda celou věc dlouho držela pod pokličkou a ani dnes není příliš nadšená z toho, že se o události píše.
Zdroj: businessinsider.com
KAM DÁL: Vytvořil atomovou bombu a bál se o osud lidstva.
