Banderovci byli skuteční hrdlořezové, Ukrajinci je uctívají kvůli boji za samostatnost

Slovo "Banderovci" je do určité míry nepřesné. Takto totiž tuto vojenskou organizaci, která byla založena v roce 1929, pojmenovávali jen její protivníci, zejména komunisté. Ukrajina byla v té době rozdělena mezi Polsko, Sovětský svaz a Československo (měli jsme Zakarpatskou Rus). Stepan Bandera se dostal do čela organizace až v roce 1939.

Ukrajinci podnikali záškodnické a partyzánské útoky na území Polska, Sovětského svazu i právě Zakarpatské Rusi. Cílem bylo získat samostatnost pro Ukrajinu. To ale mohl Ukrajincům zajistit jediný člověk – Adolf Hitler.

Do koncentráku a do Berlína

Spoluprací s nacisty Bandera doufal, že osvobodí Ukrajinu od sovětské nadvlády a nastolí tam vlastní režim. Nezávislá Ukrajina, jak Bandera vůdci sliboval, by zůstala přátelská vůči Německu. Když ale skutečně vyhlásil Ukrajinu jako samostatný stát, přišlo si pro Banderu gestapo. Němci totiž měli v úmyslu ponechat si zemi pro sebe a sliby o samostatnosti jen Banderu vodili za nos, aby získali jeho bojovníky pro vlastní válku.

V roce 1944 ho však Němci z koncentračního tábora propustili a navázali opět spolupráci. Válka vypadala pro Německo špatně a Ukrajinci se hodili pro boj s postupující Rudou armádou. Bandera měl na své vojáky velký vliv, takže byl pro Němce užitečnější na svobodě. Z Berlína tak řídil jejich operace až do konce války.

Nelidská brutalita Banderovců

Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) si po boku nacistů často počínala s obrovskou brutalitou. Banderovcům padly za oběť desetitisíce lidí, vypálili a zničili stovky vesnic zejména v Polsku. V mnoha případech byly oběti mučeny a jejich těla znetvořena. Americký historik Timothy Snyder popsal postup Banderovců takto: Ukrajinští partyzáni spálili domy, stříleli na ty, kteří se snažili uprchnout, a donutili je vrátit se dovnitř stavení, zajaté venku zabíjeli srpy a vidlemi. V některých případech byli sťati, roztrháni na kusy, ukřižováni nebo byli jinak vystaveni s cílem zastrašit zbývající Poláky na útěk.

Velmi krutě postupovali také vůči Židům. Když Němci obsadili východohaličské hlavní město Lvov, pomohli jim Banderovci rozpoutat pogrom, při němž byly během několika dní zabity čtyři tisíce lvovských Židů, a to za použití nejrůznějších zbraní od děl až po kovové tyče. „Položíme vaše hlavy k Hitlerovým nohám,“ hlásal banderovský leták ukrajinským Židům. Banderovci souhlasili s německou židovskou politikou na Ukrajině, která nakonec zabila více než 1,5 milionu ukrajinských Židů.

Špionážní hrátky skončily smrtí

V boji proti Sovětům i Polákům pokračovali Banderovci i po skončení druhé světové války. Ovšem bez německé pomoci už jim docházely síly a jednotky NKVD je úspěšně likvidovaly. Sám Bandera žil po válce v Mnichově, kde pracoval pro britskou tajnou službu. V roce 1959 ho zavraždila sovětská KGB.

Byl to zasloužený konec pro vraha a válečného zločince. Ukrajince na něm fascinuje především to, že za každých okolností usiloval o samostatný stát a byl ochoten bojovat proti obrovské přesile. Je to bohužel velmi sporná historická postava a do budoucna by Ukrajinci udělali lépe, pokud by si našli nové hrdiny svých dějin.

Zdroj: historynetwork.org

KAM DÁL: Také na našem území se děly strašné věci a neměli je na svědomí Banderovci, ale Češi.