Brutální tresty smrti: Ke krutým popravám se cvičili i sloni, jedna populární metoda se jmenuje podle vynálezce
Poslední poprava v Československu proběhla v červnu 1989. Moderní společnost se vymyká také tím, že z lidsko-právního hlediska se podle práva hledá jiný způsob trestu než ten, který končí smrtí. Není to však pravidlo pro všechny. V minulosti tomu bylo jinak a lidská kreativita se v tomto ohledu rozhodně nijak neomezovala.
I dnes existuje velké množství států, kde je trest smrti stále pevně zakotven ve výkonné moci. Z pohledu lidského práva to také dává smysl. Vždy totiž existuje možnost, že odsouzený může být nevinný.
Smrt je nevratná, a tak zrušení tohoto trestu pracuje i s variantou, kdy se během procesu či odpykávání trestu změní okolnosti případu a vyskytnou se nové důkazy, které odsouzeného ospravedlní. Svou roli v tomto rozhodnutí spíše několika demokratických států hraje také fakt, že v historii probíhala řada brutálních způsobů, jak byl takový trest vykonáván. Pojďme si projít, čeho všeho byli lidé ve jménu zákona schopni.
Gilotina
Useknutí hlavy na mnoho způsobů si spojujeme spíše se středověkem. Na špalku pod ostřím kata se tak octl kdekdo. Vynález giloty se však stal populární až v pozdějších dobách. Nejvíce měla gilotina napilno hlavně během velké francouzské revoluce.
Jako účinný prostředek byla využívána zvláště pro svoji efektivitu a spolehlivost. Díky rychlosti, s kterou smrt přichází, byl tento způsob brán také jako jeden z nejhumánnějších způsobů, jak přivodit potrestanému rychlou a bezbolestnou smrt.
Název gilotina je odvozen od popularizátora a velkého zastánce tohoto způsobu popravy Dr. Guillotina. Vynález, který fungoval na podobném principu, se však vyskytoval již ve 14. století.
Krutost indických slonů
Když se dnes půjdete podívat do pražské zoo a uvidíte zde krásnou sloní rodinku, je příhodné připomenout, že i toto nevinné zvíře byli lidé schopni využívat k šíleným trestům smrti. Tzv. gunga rao představuje trest smrti, jenž způsobují právě sloni.
"Vynález", který pochází z Indie, byl po staletí uplatňován v Indii, kde se stal strašákem všech zlodějů, podvodníků a vrahů. Pro tento účel byl slon vždy pečlivě cvičen většinou na válečných zajatcích. Kruté představení však neskončilo ušlapáním, ale slon pokračoval ve své práci do té chvíle, dokud nebyl trestanec doslova rozdrcen na padrť. Osudný krok na hlavu, který oběť usmrtil, přišel až úplně nakonec.
Pomalé řezání
Pravým opakem gilotiny byl tres smrti tzv. pomalým řezáním. Vyžívání se v krutosti je jedna z lidských vlastností, kterými se zásadně lišíme od zvířat, a probouzíme v sobě tak to největší zlo, které si lze představit. Tento způsob trestu smrti pochází z Asie, a to konkrétně z Číny. Jednalo se o pomalé řezání a odřezávání kůže a lidského masa zaživa.
Tento šílený způsob smrti se praktikoval už v 9. století a oficiálně byl zakázán až v roce 1905. V době, kdy se tento tento způsob popravy používal nejčastěji, trvalo řezání 15 až 20 minut. Číňané tomuto úkonu říkali lingchi, což znamená prodloužená smrt. V některých případech totiž řezání trvalo i několik hodin. Trestanec byl v mdlobách bolesti udržován při životě opiem, aby vydržel co nejdéle. Čekalo se až do chvíle, kdy úplně vykrvácel.
Zdroj: g.cz, refresher.cz
KAM DÁL: V Praze mohlo být nejstarší metro na světě. První návrhy přinesl bohatý vlastenec.
