Československé letectvo slaví 105 let. První technika musela být unesena z Chebu

První provizorní letiště bylo zřízeno na louce v katastru obce Strašnice proti remíze elektrických podniků. Pole o rozměrech 200 x 600 metrů bylo povýšeno na vzletovou dráhu a nedaleká stodola na hangár. To bylo dostatečné, neboť naše letectvo v té době disponovalo pouze třemi stroji. Toto letiště fungovalo až do Vánoc, než bylo rozhodnuto o jeho přesunu do obce Kbely. Tam bylo nejprve postaveno několik plátěných hangárů a provizorních budov, postupně v 20. letech bylo dobudováno zázemí – architekt Gočár navrhl tři budovy, které byly používány jako restaurace, administrativní a technické zázemí.

Letiště v Chebu bylo jediné

Jediné fungující letiště na území nově vzniklého Československa bylo v Chebu. Problémem tohoto letiště však bylo jeho umístění v Sudetech s převahou německého obyvatelstva. Ačkoliv mezinárodní dohody přisoudily toto území vznikajícímu Československu, nálada obyvatel a jejich přesvědčení bylo jiné. Domnívali se, že si prosadí jistou autonomii a připojení jimi osídlených území k Rakousku. Byla tak založena autonomní oblast „Deutchböhmen“ – Německé Čechy. Tato oblast, která byla vyhlášena v Chebu 28. října 1918, měla být nezávislá na Československu. Zvolila si vlastní vládu, která se opírala o navrátilé vojáky z fronty.  Bylo tak značně nejisté, zda se materiál, který se nacházel na letišti Cheb, vůbec pro vznikající československý vojenský sbor podaří získat.

První byl průzkum v civilních šatech

Velitel „Leteckého sboru“ Jindřich Kostrba zorganizoval průzkumnou skupinu, která měla zjistit situaci v samotném Chebu – a především na letišti. Tato skupina 5. listopadu 1918 skutečně do Chebu – převlečená do civilu – dorazila a pozorováním (především z místního hřbitova) zjistila, že na letišti není vyvíjena žádná činnost a ostraha letiště je slabá. Na základě těchto informací bylo rozhodnuto, že z Prahy bude vypravena jednotka, která letiště zajistí.

Letiště bylo našimi vojáky obsazeno

Během několika dní se z Prahy vydala skupina složená z leteckého a pozemního personálu, která byla doplněna o ozbrojený doprovod složený z bývalých vojáků námořnictva a o kulometnou rotu. K letišti se tato jednotka přiblížila 10. listopadu 1918 a bez větších potíží jej obsadila a zabránila připravenému odletu dvou provozuschopných strojů. Po obsazení letiště byla připravena jeho obrana před případným útokem a pozemní personál a piloti začali prozkoumávat materiál, který na letišti zůstal, a organizovali jeho převoz do Prahy. Bylo také rozhodnuto, že letuschopné stroje budou do Prahy ihned „přeletěny“.  Tato činnost na letišti nezůstala obyvatelům a představitelům Chebu utajena a zástupci města brzy dorazili na letiště k vyjednávání, které pokračovalo později v samotném městě. Jak místní představitelé, tak naši armádní představitelé se však neshodli na tom, čí jsou letadla a přítomný materiál. Tato vyjednávání však našim vojákům nezabránila v tom, aby letecký materiál, pohonné hmoty a náhradní díly nedováželi do Prahy.  Místní obyvatelé se však nezmohli na větší odpor, jen v místních novinách byli Češi nazýváni „loupežníky“. Celá situace se vyřešila až 16. prosince 1918, kdy Cheb po předchozím upozornění a bez boje obsadila československá armáda. Nic už tak nebránilo tomu, aby se letiště Cheb stalo oporou našeho letectva.

V Chebu mělo vznikající letectvo první oběť

Hned první start v osvobozené vlasti skončil smrtí zkušeného pilota šikovatele Václava Antoše, který se tak stal první leteckou obětí na území Československa. 10. listopadu se šik. Václav Antoš a četař Gustav Franz rozhodli provést neplánovaný manifestační let nad městem ve dvoumístném kořistním průzkumném dvouplošníku Öffag C.II. Zřejmě tím chtěli manifestovat fakt, že letiště je pod kontrolou naší armády.  K tomuto letu pravděpodobně došlo přes zákaz nadřízených. Pilotující Antoš – zřejmě při provádění akrobatického manévru – ztratil výšku a dopadl s letounem nedaleko městského nádraží. Oba letci utrpěli těžká zranění a byli převezeni do chebské nemocnice. Pilot Antoš při převozu zemřel. Událost vyvolala ve městě rozruch a projevy nevole obyvatel nad československou nadvládou, zraněný Franz proto utekl z městské nemocnice, aby se vyhnul případným útokům.

Zdroj: autorský článek, Chebská křídla v souvislostech (L. Matějíček-2013), Československé letectvo 1918-1924 (J. Rajlich/J. Sehnal -1992)

KAM DÁL: Letoun DC-3. Zachránil naše piloty před komunisty.