Co přesně si připomínáme 28. října? A jak si můžeme tento den zpestřit letos?
Asi každý z nás by dokázal vyjmenovat základní jména, jež se vážou k 28. říjnu (o těch nedůležitějších jsme psali zde a zde). Asi každý z nás ví, proč připadá na 28. říjen státní svátek. A přece je mnoho věcí, na něž jsme od roku 1918, kdy se 28. října Československo osamostatnilo, zapomněli a které bychom si měli připomínat.
Příští rok vznikne při příležitosti stého výročí jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách Českých zemí jistě řada filmů, publikací, knih a proběhne řada akcí. Můžeme proto využít relativního klidu, který nám nabízí výročí s číslem devadesát devět, abychom si připomněli to nejdůležitější o 28. říjnu.
Dvacetiletý cyklus potřetí
Spisovatel Milan Kundera píše ve svém do češtiny bohužel nepřeloženém románu l'identité (česky Totožnost) z roku 1997 o tom, že se český, respektive československý národ ve dvacátém století zmítal v zajetí dvacetiletých cyklů. V roce 1918 se Československo osamostatnilo. V roce 1938 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Třetí cyklus trval pouze deset let – v roce 1948 se odehrál komunistický převrat. A po dalších dvaceti letech vpadla na území Československa vojska Varšavské smlouvy.
V kontextu těchto událostí se osamostatnění Československa jeví jako jediný pozitivní bod, k němuž se může naše pozornost upínat. Příští rok, kdy se všechna data s osmičkou na konci hezky zakulatí, bude proto zajímavé sledovat, jaké je vnímání jednotlivých událostí v českém prostoru po sto, osmdesáti, sedmdesáti a padesáti letech.
Co se tehdy skutečně stalo?
28. října bylo ve švýcarské Ženevě zahájeno jednání Karla Kramáře s čelním zástupcem odbojového hnutí Maffie Edvardem Benešem. Vyústěním jednání bylo předběžné ustanovení podoby samostatného československého státu. Beneš s Kramářem zavrhli původní možnost, že by se Československo stalo monarchií, a mezi jiným dohodli, že prezidentem nově vzniklého státu bude Tomáš Garrigue Masaryk a předsedou vlády právě Kramář.
V Praze mezitím převzali otěže událostí Muži 28. října. Švehla se Soukupem ráno přiměli zaměstnance Obilního ústavu, aby přísahali věrnost nově vzniklému státu, a k večeru vydala celá pětice první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého.
Ve dnech následujících probíhala jednání o převzetí moci v Československu a 30. října řízení skončilo. Kladné finále mnohaletých snah samozřejmě vyvolalo bouři manifestačních a oslavných seskupení. Kromě oslav nabyté samostatnosti se při těchto akcích často ničily relikty spojené s habsburskou nadvládou.
Na co se letos můžeme těšit?
Každý rok bývá 28. říjen zpestřen řadou oslavných akcí. Máte-li zájem si sobotu, na kterou letos svátek připadá, trochu zpestřit, můžete například navštívit Vepřobraní na Náplavce nebo si prohlédnout Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde se koná Den otevřených dveří. V rámci podobně koncipované akce se můžete podívat do mnoha středočeských muzeí, jež budou návštěvníky pouštět k expozicím zdarma nebo za symbolické vstupné, a to díky Dni Středočeského kraje, který rovněž připadá na 28. říjen.
Ani prezident Miloš Zeman letos 28. října nezahálí a hodlá při příležitosti státního svátku na Hradě udělovat státní vyznamenání. Letos by neměl mezi vyznamenanými chybět například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder nebo automobilový závodník a šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais. Loprais se Schröderem se tak připojují k písničkáři Nohavicovi a krasobruslařce Sáblíkové, jejichž vyznamenání bylo avizováno dlouho dopředu.
