Den, kdy Češi psali dějiny. Založení samostatného státu není jedinou důležitou událostí
Náš národ už to tak má nalinkované. Aby si usnadnil život s výročími, tak je raději slaví ideálně všechny v jeden den. Samozřejmě jde o nadsázku, ale když se podíváte na takový 28. říjen, úplně tak daleko od pravdy nebudeme… Co se stalo v tento pro náš národ velmi výjimečný den?
Vše přirozeně vychází z faktu, že 28. října roku 1918 byl vyhlášen vznik Československa. Paradoxně se však o žádný oficiální akt nejednalo. Masivní demonstrace se začaly konat v domnění, že Rakousko-Uhersko ustoupilo definitivně. Paradoxně šlo však jen o uznání autonomie, nikoli nezávislosti. Vše bylo však otázkou času a tento dějinný „omyl”, který vyhnal masivní počet lidí do ulic, se stal oficiálním aktem samostatného Československa.
Tento den si také připomínáme hlavně jako odkaz tohoto významného dne. Přirozeně se tak v době nesvobody stalo výročí vzniku samostatnosti pochopitelnou příležitostí k demonstraci vzdoru vůči nespravedlnosti či nesvobodě. 28. října se toho v našich dějinách odehrálo mnohem víc.
Pražské slunce
Nejedná se zrovna o nejkřiklavější moment v našich dějinách, ale ve stínu významných událostí se skrývá jedna velmi vzácná zajímavost. Víte, kde najdete nejcennější barokní monstranci z ryzího zlata a bohatou diamantovou výzdobou?
Pražská Loreta vás zaručeně překvapí. Úžasné dílo, které zdobí 6 222 diamantů, zlato a stříbro, dnes patří pražským kapucínům, kterým vše odkázala Eva Františka hraběnka Krakowská z Kolowrat. Většina diamantů bylo využito z jejích svatebních šatů.
I díky 54 zlatým paprskům se monstranci říká Pražské slunce či Zlaté slunce. A proč je o tomto skrytém pokladu řeč právě na 28. října? V roce 1702 totiž byla tento den vysvěcena nová klenotnice v pražské Loretě, kam byl tato největší sbírka diamantů v Čechách uložena.
Výročí k výročí
Samozřejmě největší událost se odehrála 28. října v roce 1918. Včetně vzniku samostatného Československa je však nutné připomenout, že ve stejný den byla založena Československá tisková kancelář.
Jeden z hlavních zdrojů informací, ať už domácích či zahraničních, lidem slouží od samého začátku samostatného státu. Lidé ji znají hlavně pod zkratkou ČTK a její úloha je být nezávislou institucí, která se v podávání zpráv nejvíce přibližuje objektivnímu pohledu na všechny události, které publikuje.
Významné události však hlavně navazují na samotný vznik Československa. K desátému výročí byl otevřen sociální ústav zvaný Masarykův domov, který dnes známe jako Thomayerovu nemocnici. Na tento den si národ připomněl tento významný okamžik vztyčením 15,5 metrů obelisku na třetím nádvoří Pražského hradu. Jen o rok později se na 28. října slavnostně otevřela dokončená Svatovítská katedrála. Tak jak ji známe dnes, existuje teprve od roku 1929.
Když je zle
Dvacáté století bylo pro celou Evropu extrémně náročné období plné změn a válečných konfliktů. To se pochopitelně nevyhnulo ani Československu a v roce 1939, kdy se národ stal obětí okupace, se v řadě měst protektorátu Čechy a Morova zvedla vlna demonstrací, při kterých byli smrtelně raněni student Jan Opletal a dělník Václav Sedláček.
V roce 1945 se Edvard Beneš byl potvrzen ve funkci prezidenta a zároveň došlo k znárodnění bank a velké části tehdejšího průmyslu. Když se následně dostali komunisté k neomezené moci, byl v roce 28. říjen v roce 1952 až do roku 1987 slaven jako Den znárodnění.
V roce 1989, jen několik dní před pádem komunistického režimu, byla uskutečněna spontánní demonstrace několika tisíc osob k výročí vzniku republiky a za dodržování lidských práv. Jednalo se tak o předzvěst listopadových událostí, které nakonec vedly ke svobodě.
