Finanční katastrofa Emila Holuba. Slavný dobrodruh se doma velké slávy nedočkal

„Doma bude, už se narajzoval dost!” odpoví žena Emila Holuba ve chvíli, kdy se Jára Cimrman ptá, jestli letos ještě pojede do Afriky. „Asi ne,” trpce odpoví slavný cestovatel. Legendární filmová scéna je pochopitelně dokonalou nadsázkou, ale kousek pravdy bychom v ní našli. Emil Holub se opravdu chystal na svoji celkově třetí výpravu do Afriky, zákaz mu však nevystavila žena, ale zdraví. 

Hrdina Livingston

Emil Holub se narodil v Holicích nedaleko Pardubic a Hradce Králové. Jeho rodné město se ke slavné osobnosti vehementně hlásí a je také proč. Na dráhu cestovatele se pravděpodobně vydal díky africkému cestopisu slavného Davida Livingstona. 

Ten si totiž oblíbil v dětství a skotský misionář, lékař a bojovník proti otroctví mu byl ideálním vzorem. Jeho otec lékař ho odrazoval od studia archeologie a přírodních věd, a tak Emil Holub skončil na lékařské fakultě a získal titul doktor medicíny. Být lékařem mu však nakonec překvapivě otevřelo dveře do Afriky. 

Nevzdávat se svých snů

Emil Holub hned ve stejném roce, kdy odpromoval, odešel do Afriky za podpory mecenáše a vlastence Vojty Náprstka. Vylodil se v Port Elizabeth, kde na doporučení rakouského konzula začal vykonávat praxi lékaře pro evropské rodiny. 

Holub však toužil po dobrodružství a vydal se tedy léčit mezi hledače diamantů, následně se připojil na tzv. „vědecké safari”, což v praxi znamenalo dva měsíce v konvoji s místními lovci. V tu chvíli začal začal shromažďovat přírodovědnou sbírku, kterou posílal Náprstkovi v bednách do Prahy. 

Během svého prvního pobytu tak stihl prozkoumat poušť Kalahari, zpracovat detailní mapu oblasti kolem Viktoriiných vodopádů, poznat domorodé kmeny. Jeden z nejvýznamnějších se jmenoval kmen Loziů, kde se setkal s tyranských králem Sipopem. Holuba si však oblíbil. 

Po nehodě v peřejích, kde přišel o cestovní deníky a velkou část sbírky, se rozhodl vrátit domů. Zde přednášel o svých zkušenostech a nově získaných informacích. Uspořádal velkou výstavu na Střeleckém ostrově, vydal cestopis Sedm let v Africe a oženil se s mladičkou dívkou Rosou Hofovou. 

Drastická druhá cesta

Popularita Emila Holuba rostla jak u veřejnosti, tak u císařského dvora. S jejich podporou se tak chystal na svoji druhou africkou výpravu. Tentokrát mělo jít o něco velkolepého. Konkrétně se s výpravou chystal projít celou Afriku od Kapského města až po Káhiru. Cestou ho provázela jeho žena Růžena s šesticí vybraných mužů. Každý z nich musel umět alespoň dvě řemesla. 

Cesta nebyla snadná a členové výpravy se postupně dostávali do existenčních nesnází. První dva muži zemřeli na malárii nedaleko Viktoriiných vodopádů, další musel urychleně do Evropy kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Osiřelá skupina se vydala na území Mašukulumbů, a tím se stala prvním evropským vyslancem na tomto území. 

Holub a jeho skupina však byla přepadena a jeden muž to nepřežil. On a jeho žena stačili uniknout. Poslední muž byl v Tongu vážně zraněn levhartem a manželský pár začal trpět několika nemocemi. V roce 1887 se tak po čtyřech letech vrátili domů. Třetí plánovaná výprava už nevyšla. 

Špatný zdravotní stav

Přes šílenou výpravu si z Afriky přivezl velkou sbírku, z které vytvořil dvě výstavy, jednu ve Vídni a druhou v Praze. Tu navštívilo neuvěřitelných 190 tisíc návštěvníků. Vinou nízkého vstupného však byly výstavy prodělečné. Finanční katastrofa však nebylo to, co Emila Holuba trápilo nejvíce. V Africe přežil malárii a mnoho dalších tropických nemocí. 

Tělo tak bylo vystaveno neuvěřitelné zátěži, kterou jednoduše nevydrželo. V důsledku všech nemocí, které se podepsaly na jeho zdravotním stavu, umírá v roce 1902 ve Vídni. Tam se nakonec rozhodl přestěhovat z Prahy po tom, co Národní muzeum odmítlo jeho sbírku a on ji musel potupně prodávat individuálně. 

Emil Holub je dodnes největší cestovatelskou osobností. Konkurovat mu mohou opravdu jenom Hanzelka a Zikmund. Ve své době byl však nepřekonatelný.

Zdroj: Česká televize, Národní Muzeum, Český rozhlas

KAM DÁL: Putin s Bidenem připomínají jadernou kubánskou krizi. Jsme nejblíže třetí světové válce?