Harém jako pohádka, nebo čekárna na sultánovu ložnici? Sexuální otrokyně i mocné ženy žily v bohatství i strachu o život

Život v harému rozhodně nebyl žádná pohádka. Mnohé otrokyně sultána nikdy neviděly
Život v harému rozhodně nebyl žádná pohádka. Mnohé otrokyně sultána nikdy neviděly
zajímavost

Místnosti plné polonahých žen, čekajících při orientální hudbě někdy s nadějí, jindy s obavami, na sultánův pokyn, aby za ním přišly do jeho ložnice. Taková představa o harému je podporována i mnoha filmy a příběhy, v nichž ženy v harému vystupují jen jako sexuání otrokyně. Jak ale vypadal život v harému ve skutečnosti? 

reklama

Harémy jsou spojovány hlavně s Osmanskou říší a jejími panovníky, ale jejich historie je mnohem bohatší. Zmínky o nich bychom mohli najít i u Peršanů nebo Asyřanů - zkrátka v jednoznačně patriarchálních společnostech, kde muži směli vše a ženy byly jejich majetkem. Vážnost muže se pak posuzovala také podle toho, kolik manželek si mohl dovolit vlastnit a zda bylo možné, aby je důsledně skrýval před zraky ostatních.

Ukryty před světem

Zatímco ženy chudých mužů musely pracovat, a tak bylo nutné, aby vycházely z domu, manželky bohatých a mocných měly tu “výsadu”, že nikam nemusely. Lépe řečeny měly tu smůlu, že nikam nesměly. I mezi obyvatelkami harému ale byly velké rozdíly - to podle toho, zda šlo o skutečné sultánovy manželky, konkubíny nebo o pouhé otrokyně. 

Ženy různých úrovní a postavení

Jak se tedy ženy mohly dostat do sultánova harému? Jednou z cest byla svatba, čímž si jejich budoucí pán a vládce většinou zajišťoval rozšíření říše nebo lepší vztahy se sousedy. To tedy byly ty vzácnější obyvatelky takových paláců. Pak se tady ale objevovaly prosté dívky, přiváděné sem jako otrokyně, aby se nejprve poctivě vzdělávaly a získaly chování, jaké odpovídalo dvorské etiketě. Pokud byly poslušné, dostatečně ctnostné a také inteligentní, čekala je služba u dvora. Ty neposlušné ale byly většinou propuštěny a provdány za chudého muže. Jde o to, zda to byl trest, nebo ve své podstatě výhra. 

Některé obyvatelky harému sultána vůbec neznaly

Mylná bývá také představa, že každá žena v sultánově harému nutně musela čas od času vidět jeho ložnici a poznat svého pána opravdu zblízka. K milostným hrátkám totiž zval panovník většinou jen své manželky, případně konkubíny, ale ne služebné, které tvořily značnou část harému. Pokud si už ale jednu z nich oblíbil a nedal jinak, než že se stane jeho milenkou, postoupila taková žena v hierarchii harému mezi členy sultánovy domácnosti a pokud byla dostatečně chytrá, získala i jistou moc a vliv na dění kolem ní. Starala se také sama o své případné děti a také o děti ostatních sultánových společnic. Je tedy víc než pravděpodobné, že si první muž v paláci vybíral opravdu s rozvahou.  

Mocná Roxolana dokázala opravdu hodně

Ty nejnadanější ženy z harému mohly získat opravdu velký vliv - dokonce i na veškeré dění ve státě. Příkladem může být unesená dívka Roxolana, která se po čase života v sultánově paláci přizpůsobila natolik, že směla přijímat zahraniční vyslance a ovlivňovat dokonce i mezinárodní politiku. To ale byly příběhy jen těch opravdu výjimečných. Většina ostatních se musela smířit se životem ve zlaté kleci, kde sice měly možnost získat mnohem lepší vzdělání a životní úroveň než za zdmi paláce, na druhou stranu se ale neměly nikdy dostat za jeho bránu. 

Podle vůle sultána... 

Vše tedy skutečně záviselo na vůli pána harému - a to včetně samotného života jeho obyvatelek. Ty poslušné, skromné, ctnostné a sultánovy oblíbenkyně mohly být většinou v klidu. Kdyby se ale některá z žen chtěla sultánově vůli postavit nebo snad dokonce za jeho zády osnovat nějakou vzpouru, nebyl žádný problém se jí zbavit.  

Známý je příklad, kdy sultán Ibrahim Šílený nechal v paranoickém záchvatu utopit stovky svých konkubín. Zkrátka vinou své nemoci dostal pocit, že se proti němu chystá vzpoura. Ženám nijak nepomohla skutečnost, že vše vycházelo z panovníkova šílenství. O životě a smrti rozhodoval jen a jen on. 

Jaký tedy byl skutečný život v komnatách, které si představujeme jako čekárnu před sultánovou ložnicí? Často docela obyčejný, plný starostí a snad i radostí, jaké omezený prostor k životu mohl nabídnout. Mohl ale kdykoliv krutě skončit. 

Zdroj: historycollection, mediakron, wikipedia

KAM DÁL: MUDr. Lazák varuje: Nemoci, proti kterým jsme byli v dětství očkováni, se vracejí. Vysvětlil, kdo je nejvíc v ohrožení.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/harem-jako-pohadka-nebo-cekarna-na-sultanovu-loznici-sexualni-otrokyne-i-mocne-zeny-zily-v-bohatstvi-i-strachu-o-zivot-69609
reklama
#Historie
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.