Jsou Češi kulturní barbaři? "Nový" Vítězný oblouk je nebere, asi by na něm potřebovali Bohdalku nebo Krampola
Vítězný oblouk je neoddělitelnou součástí Paříže. Konceptuální umělec Christo měl dlouhá léta plán zahalit tuto ikonickou stavbu do látky, jako se mu to předtím podařilo na jiných místech světa. Slavnostní odhalení Francouzi přijali pozitivně. To už nelze říct o českém pozorovateli. Proč se u nás jeho dílo nesešlo s pochopením?
/KOMENTÁŘ/ O tom, že mají Češi názor na vše, si můžete ověřit v každé diskuzi na sociálních sítích. Ať už se jedná o výchovu cizích dětí, politiku, otázky zdravotnictví či vztahy zcela neznámých lidí. V tomto společenském sportu, kde se střídá jedna pravda za druhou, nemůže chybět ani krutý soud nad prvky moderního umění.
Čerstvě se lidé opřeli do bulharského umělce Christa, kterému v Paříži zrealizovali nápad rok po jeho smrti. Vítězný oblouk zahalen v modrostříbrné látce z recyklovaného plastu prostě Čechy nebere. Proč a jaké jsou konkrétní rozhořčené názory?
Zkažená dovolená
Máte zaplacené letenky do Paříže a chystáte se se svým foťákem vyfotit u Vítězného oblouku? Smůla, pravděpodobně vás zde totiž trefí šlak. Umělec Christo provokuje Čechy i po smrti. Jeden z uživatelů sociální sítě Facebook se dokonce vyjádřil, že kdyby dorazil do Paříže na dovolenou a viděl by Vítězný oblouk v tomto stavu, byl by více než naštvaný.
Většina Čechů se potýká se zásadní otázkou: „To je umění? Vždyť to vypadá jako lešení připravené na rekonstrukci! Kolik to stálo? To je vyhozených peněz. Recyklovaný plast? No co si to dovolují v dnešní době, kdy mi budou v roce 2030 brát auto na benzín kvůli klimatické krizi?”
Kritických názorů je mnoho, ale najdou se i tací, kteří dílo bulharského umělce Christa znají, a tím pádem umí i pochopit, v čem tkví kouzlo “zbytečně drahého díla”. Ten většinu života spolupracoval se svou manželkou Jeanne-Claude a proslavili se právě provokativními a netradičními díly v žánru land-art. Jedná se tak o umění v exteriéru, které záměrně pracuje s prvkem překvapení, který je viditelný pro všechny a nejen návštěvníky galerií.
Plovoucí mola
Zajímavých realizací mají manželé na svém kontě mnoho. Ještě před smrtí se podařilo Chistovi po smrti své ženy položit dílo s názvem Plovoucí molo v Itálii na jezeře Iseo. Tehdy žlutou látkou se specifickými bójkami vytvořil mola, která propojovala drobné ostrovy na klidném italském jezeře. Nejenom, že do krajiny zapojil krásný estetický prvek, ale lidem zpřístupnil místa, kam by suchou nohou nikdy nepřišli.
Někdo namítá, že zabalení Vítězného oblouku do látky je repetitivní, protože už ho umělecká dvojice vytvořila několikrát. Zahalen tak byl v minulosti Německý spolkový sněm, ale také most Pont Neuf v Paříži. Christo s Jean-Claude také nainstalovali desítky barevných deštníků v Japonsku a USA.
Čeští amatérští kritici umění by tak měli nejdříve projít sebevzdělavacím kurzem, aby se alespoň otevřeli možnosti k tomu přijmout netradiční řešení, které právě umění dokáže nabídnout. Diskuze tak díky tomu může být plodná a nikoliv pouze plná výkřiků negace plynoucí z absolutního nepochopení. Člověk nemusí nutně dílo Christa v Paříži milovat nebo mu obdivně tleskat, ale myšlenka pomíjivosti, která se nese tvorbou manželské dvojice celou kariéru, může spíše okouzlit a ukázat, jaké jsou vůbec možnosti interpretace světa, ikonických staveb a všedního dne.
Vítězný oblouk schovaný v látce je tak jako obraz ze snu, kdy je realita nahlodávána překrytím něčeho, co jsou lidé zvyklí vnímat jako samozřejmost. Tím, že architekturu z pohledů a fotografií z dovolených na moment zakryjeme, zdůrazňujeme její důležitost. Chce to jen dát si tu práci a bavit se tím, že umíme jako lidské bytosti přemýšlet, vnímat a vymýšlet neskutečné věci.
KAM DÁL: Jaké jsou nejlepší filmy o teroristických útocích z 11. září, které otřásly celým světem?
