Každá doba a země má svůj symbol krásy. Princezna Qajar byla jedním z nich
Každá doba má svou ikonu ženské krásy. Zatímco ještě před třiceti lety byly synonymem pro dokonalý půvab hubené dívky s chlapeckou postavou, tak nyní jsou upředňostňovány ženy s postavou krev a mléko. Na počátku 20. století byla v Persii za ideál krásy považována princezna Zahra Chanún Tádž al-Sultana, která měla do půvabné dívky skutečně daleko.
Na přelomu 19. a 29. století byla v Persii považována za ideál krásy princezna Zahra Chanún Tádž al-Sultana Qajar. Zahra byla dcerou Násira ad-Dín Šáha Qajara, který byl perským vládcem s velkým počtem manželek, s nimiž zplodil za svůj život čtrnáct synů a nespočet dívek. Princezna nebyla rozhodně typickou kráskou. Zahra byla zavalité postavy a jejím typickým a nepřehlédnutelným znakem byl knírek. Každá žena, která nápadně připomínala muže a měla pár kilo navíc, byla považována za atraktivni a velmi vyhledávanou. Princezna Zahra je jasným důkazem toho, jak moc je slovo krása pomíjivý termín...
Feministka se západními vrtochy
Perská princezna se nestala známou jenom kvůli svému atypickému vzhledu. Zahra patřila mezi vůbec první ženy, které přestaly na královském dvoře nosit hidžáb. Bojovala také za práva žen, byla feministka a velmi si libovala v západním stylu oblékání. Kromě boje za práva žen se princezna věnovala výtvarnictví a psaní. Každý týden pořádala literární večery a její jméno je v dnešní době stále důležitým pojmem v oblasti íránského feminismu.
13 mužů spáchalo sebevraždu
Perská princezna byla snem tisíce mužů a každý po ní toužil. Někteří muži po princezně doslova šíleli a došlo to dokonce tak daleko, že třináct nápadníků neuneslo odmítnutí a spáchalo kvůli tomu sebevraždu. Princezna Zahra se nakonec vdala a porodila dva syny a dvě dcery. Manželství ale nevydrželo a perská princezna se rozvedla. Zahra žila v letech 1883-1936 a byla považována za velmi vzdělanou a pokrokovou ženu.
