Komunista Lubomír Štrougal: Nevadila mu střelba do lidí, falšované dokumenty ani papalášské manýry
Mlčení a oddanost výměnou za cestu vzhůru. Takovou strategii zvolil jeden z nejvyšších komunistických funkcionářů Lubomír Štrougal. Šel dokonce tak daleko, že nechal zatknout svého předchůdce. Stejně tak nějak neviděl, že se na hranicích střílí do lidí. Za to si jistě zasloužil mnohé výhody.
Celkem mladý se dostal až na samý vrchol socialistické politiky a postavení si dokázal užívat. Traduje se dokonce historka, jak se na svoji chatu nechal dopravit vrtulníkem. On sám situaci sice vykládal tím, že vlastně jen „vystoupil“ po cestě z vojenského cvičení zpět do Prahy, ale nevůle lidí byla tehdy prý taková, že si to podruhé už nedovolil. Život v honosné dejvické vile ze třicátých let, která by slušela spíše panu továrníkovi než soudruhu premiérovi, mu ale mnozí nedokázali odpustit.
Jak to bylo s jeho vztahy?
Dalším z jeho víceméně veřejných skandálů měl být mimomanželský vztah s tehdejší hvězdou první velikosti Helenou Vondráčkovou. I když takové zprávy místo politických rubrik patřily spíš do bulváru, kdyby tehdy nějaký existoval, národ měl čím se bavit. Štrougalova dcera tento tehdejší omyl, jak o takových zprávách hovoří, vysvětlila svojí podobností s věhlasnou zpěvačkou.
Pokud tedy někdo viděl soudruha premiéra s blondýnkou, dal si prý souvislosti špatně dohromady. A jeho žena? Vydržela po boku úspěšného a schopného (či spíše všehoschopného) politika celých čtyřicet let. Až do té doby, kdy se rozhodl rozvést a vzít si svoji spolupracovnici z úřadu vlády – jak už to tak úspěšní politici dělají. V té době mu bylo osmašedesát let.
Měli to v rodině
K cestě na komunistický vrchol měl Lubomír Štrougal našlápnuto už díky atmosféře v rodině. Sám jeho otec byl zaníceným komunistou. A když přešla válečná léta a stát se vydal podle tehdejší propagandy na cestu k lepším zítřkům pro všechny, mladý Lubomír – stejně jako mnoho dalších – uvěřil a přidal se ke komunistům. Nebylo složité uvěřit. Po létech dennodenního strachu o život a častého hladu měli komunisté ideální příležitost postavit se do čela boje nejen proti chudobě, ale i proti těm, které bylo snadné označit za její původce. Být bohatší než ostatní se stalo trestným činem a lidé to vítali.
Profesionální politik
Lubomír Štrougal v té době vystudoval práva, ale když si jej komunisté vybrali jako možného nadějného profesionálního politika, rozhodl se změnit svůj osud. Ukázalo se, že si zjevně vybral dobře, protože už v roce 1957 zastával post vedoucího tajemníka KSČ v Českých Budějovicích. Tam ale vydržel jen rok a už se přesunul dokonce do ústředního výboru, kde vydržel až do listopadové revoluce. Ani to ale nebyl vrchol jeho politické kariéry, následovalo místo ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství (to mu bylo pětatřicet let) a o dva roky později dokonce téměř všemocného ministra vnitra.
Našel i to, co neexistovalo
Jako ministr dobře věděl, co dělá. Bylo potřeba najít nacistické dokumenty se jmény „agentů“? Našly se, i když byly podvržené. Bylo třeba zatknout samotného jeho předchůdce? Proč ne? Lubomír Štrougal dal souhlas.
Jednoduše – pracovat s takovým člověkem muselo být pro tehdejší stranu jako balzám na nervy. Trochu odporu, i když nepříliš výrazného, projevil jen v době okupace v roce 1968, ale jen do doby, než se do čela státu dostal Gustáv Husák. Ten rozhodně neměl problémy přijmout myšlenku, jak moc nám sovětští soudruzi mohou jít vzorem, a Štrougal svého vůdce následoval. Také se v roce 1970 stal premiérem a tuhle židli pak zahříval až do roku 1988.
Listopad – a konec
Konec jeho politické kariéry přišel s listopadovou revolucí, dokonce čelil hned několika trestním řízením, ale vždy z nich vyvázl se zdravou kůží. Naposledy proto, že jej soud shledal natolik duševně nemocným, že by stejně princip zločinu a trestu za něj nemohl pochopit. Přesto je zřejmé, že likvidace lidí, kteří se před rokem 1989 dostali příliš blízko ke státní hranici ve snaze přejít ji do svobodnějšího světa, byla prováděna s jeho vědomím a odpovědností.
Poklidný život běžného důchodce
Vyšetřování Štrougala probíhalo také v Německu, kde tuto kauzu považovali za závažný akt mezinárodního významu. Ani v jednom ze států se ale obviněný muž rozsudku nedočkal. A tak si stáří podle všeho užil celkem v poklidu – částečně na jednom z pražských sídlišť, kde si s druhou ženou pořídili byt, a částečně na chatě, tedy spíš na statku, v Jizerských horách.
Zdroje: Český rozhlas, Česká televize, wikipedie, living.iprima
KAM DÁL: Jak dlouho ještě nebude Fico premiér? Udělal chybu v nominacích a prezidentka ho drží v šachu.
