Kontinenty se znovu spojí do jednoho. Odborníci popsali několik scénářů a řekli, kdy to přijde
Byly tři, obrovské a ve své době prakticky nepřekonatelné. Odborníci identifikovali tři superkontinenty, které v minulosti tvořily pevninu planety Země. Tedy, nejméně. V přesném počtu úplná shoda nepanuje. Zároveň však předpokládají, že se v budoucnosti zase spojí dohromady. Dobrou (nebo špatnou?) zprávou je, že my se toho určitě nedožijeme. Ani naše děti. A děti našich dětí a jejich děti. A tak dále a tak dále.
Neexistuje žádná přesná definice superkontinentu, ale výzkumníci jako Joseph Meert, profesor geologie na Floridské univerzitě, tvrdí, že by měl zahrnovat přibližně 75 % dostupné pevniny. První superkontinent na planetě Zemi existoval přibližně před 1,7 miliardy až 1,45 miliardy let v prekambrickém období.
Podle studie z roku 2017 se nazývá Columbia, odborníci totiž předpokládali, že pevnina spojovala dnešní území východní Indie s Kolumbijskou plošinou v USA. „Nesmíme zapomínat ani na to, že Austrálie měla zřejmě kontakt s Kanadou. A kraj dnešní Brazílie byl v podstatě něco jako pokračování Severní Ameriky,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz amatérský historik Rostislav Silný.
První zvířata na Rodinii
Druhým superkontinentem, který se na naší planetě vytvořil v prekambrickém období, byla Rodinie. Vznikla asi před miliardou let, poté se rozpadla zhruba před 700 miliony let. Vědci nevědí přesně, jak velká byla plocha tohoto superkontinentu, ale podle National Museum of Natural History byla zřejmě jádrem pevninské Severní Ameriky.
Je samozřejmé, že kontinenty tak, jak je známe dnes, bychom v době Rodinie určitě nepoznali. „Asie a Afrika byly v té době na několik samostatných kusů. A třeba Amerika byla naopak jeden jediný „flák“ země,“ říká Silný s tím, že právě na Rodinii se před zhruba 800 miliony let začala vyvíjet první zvířata.
Dokonale poskládané puzzle
Pangea byla nejnovějším superkontinentem, vznikla zhruba před 320 miliony let a „skončila“ před 175 miliony let. S uspořádáním Pangey přišel poprvé geofyzik a meteorolog Alfred Wegener, když si všiml, že pobřeží Jižní Afriky a Jižní Ameriky do sebe skvěle pasuje. V podstatě jako dokonalé puzzle. Jeho teorie je dnes známá jako kontinentální drift a byla dlouho odmítána.
„Až po několika desítkách let se i ostatní vědci shodli na tom, že měl pravdu. Posloužila k tomu série pokusů a současná teorie deskové tektoniky už s jeho myšlenkami počítá prakticky beze zbytku,“ má jasno Silný. Tato teorie vysvětluje, že zemská kůra je rozdělena na desky, které putují po plášti. Pangea je složením starověkých řeckých slov, která znamenají „celá Země“.
Co bude dál?
Podle většiny odborníků se superkontinenty tvoří v průběhu několika stovek milionů let, na další se musíme připravit asi za 250 milionů let. Scénářů, jak k tomu dojde, je zatím několik. Uvažuje se například o tom, že se Amerika a Asie posunou nahoru, spojí se se Severním ledovým oceánem a vznikne Amasie. Ve hře je i nová Pangea, kdy se Amerika, Evropa a Afrika spojí a vytvoří kontinent Pangea Ultima. Jisté je jedno – ať se stane cokoli, nás to příliš zajímat nemusí.
Zdroj: Autorský článek
KAM DÁL: Pět minut bez kyslíku a v mozku se ukončí vše, co dělá člověka člověkem, říká známý profesor.
