Lidé vedli dlouhé války mnohem dřív, než se dosud myslelo. Objev ve Španělsku přepisuje historii
Analýza kosterních pozůstatků ve Španělsku naznačuje, že konflikty se na starém kontinentu odehrávaly už asi před 5 000 lety, tedy v období neolitu. Odborníky to překvapilo. Pro lidstvo to znamená, že jsme si šli ve velkém po krku ještě dávno předtím, než začaly vznikat první mocné státy. Vlastně je to docela smutný příběh.
Nejranější období války v Evropě mohlo nastat více než 1 000 let před tím, co se dříve považovalo za první rozsáhlý konflikt v regionu. Naznačuje to nová studie. Zkoumání více než 300 kosterních pozůstatků odkrytých v oblasti Rioja Alavesa v severním Španělsku radiokarbonovou metodou totiž ukázalo, že jsme se mezi sebou zabíjeli už před 5 400 až 5 000 lety.
Důkazy, které hovoří jasně
Počet poškozených kostí a neúměrně vysoké procento mrtvých mužů naznačují, že rány byly způsobeny během konfliktu, který mohl trvat i několik měsíců. Nešlo tedy o klasický nájezd nebo loupežnou výpravu.
Výzkumníci zjistili, že 23 % jedinců vykazovalo známky poranění kostry a 10 % mělo nezhojená zranění. Autoři studie také zjistili, že 74 % nezhojených poranění a 70 % zhojených poranění se vyskytlo u dospívajících nebo dospělých mužů, což je významně vyšší počet než u žen.
Také jde o zásadní rozdíl mezi tímto a objevy na jiných evropských neolitických pohřebištích. Na místě bylo také objeveno 52 hrotů pazourkových šípů, 36 z nich mělo menší poškození spojená se zasažením cíle.
Přepsali historii válčení
Předchozí výzkum přitom naznačoval, že v této době se konflikty skládaly z krátkých nájezdů trvajících několik dní a zahrnujících malé skupiny do dvaceti, maximálně třiceti lidí. Předpokládalo se, že rané společnosti postrádaly logistické schopnosti na podporu delších konfliktů většího rozsahu. Původní předpoklady byly, že první delší válka v Evropě se odehrála během doby bronzové, přibližně před 4 000 až 2 800 lety.
Celková míra zranění, vyšší míra zranění u mužů, relativně vysoká míra zahojených zranění (což naznačuje, že konflikt pokračoval několik měsíců) a poškození hrotů šípů však píší novou kapitolu historie válčení.
Odborníci jsou si téměř jisti, že mnoho mrtvých jedinců v oblasti Rioja Alavesa bylo vystaveno násilí a rozhodně mohlo být oběťmi válčení. Důvody konfliktu jsou podle autorů studie nejasné. Ale domnívají se, že to mohlo být způsobeno napětím mezi různými kulturními skupinami v regionu během pozdního neolitu.
Zdroje: redakce, ancientpages.com, theguardian.com, nature.com
KAM DÁL: Nový objev může převrátit teorie o vymření neandertálců. Léto totiž trávili na jihu Španělska.