Likvidace židobijce Franze Kutschery ve stínu atentátu na Heydricha. Některé podobnosti překvapují
Úspěšných atentátů na vedoucí nacistické představitele v Evropě proběhlo velmi málo. Jedním z nich byla známá likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942, další atentát, méně známý, pak přišel o necelé dva roky později, kdy byl zabit velitel SS a policie ve Varšavě Franz Kutschera, který smutně proslul až fanatickou nenávistí vůči Židům. Atentát byl unikátní v tom, že nikdy předtím ani potom nebyl záškodnickou akcí v Polsku odstraněn tak vysoce postavený nacista.
Franz Kutschera byl rakouským nacistickým činitelem, důstojníkem SS a velitelem policie, který se přesunul během druhé světové války do Polska, aby tam vládl až nezvykle tvrdou rukou, a to i na poměry, které panovaly v Polsku. Dával pokyny k masovým popravám Židů v ghettech či zajatců. Nezřídka byly popravy veřejné a můžeme bez nadsázky konstatovat, že se u nich sám Kutschera zvráceným způsobem bavil.
Nacista s fanatismem v srdci
Možná pro jeho nelítostnou a nesmlouvavou povahu byl přidělen do Varšavy v roce 1943 jako velitel SS a policie, aby zde v podstatě vládl jako diktátor, který v zárodku zlikviduje byť sebemenší odpor či jeho ohniska. Stejně jako zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich ani Kutschera si nepřipouštěl, že by na něho mohl být spáchán atentát. A snažil se mu vyhnout i důsledně tím, že se na veřejnosti ukazoval jen zřídka při zvlášť důležitých událostech, jinak mnozí Poláci ani nevěděli, jak vypadá.
Polská exilová vláda pečlivě sledovala vývoj v okupované zemi a rozhodla se zlikvidovat odvážnými záškodnickými akcemi vysoce postavené nacisty v Polsku, mezi nimiž byl například i Hans Frank, generální guvernér okupovaného Polska. Frank měl zemřít ve vlaku asi 30 km od Krakova, kde byla umístěna výbušnina, nicméně ta explodovala předčasně a generální guvernér tak vyvázl. V odplatě, která následovala, byly popraveny stovky Poláků v krakovském vězení.
Jak vypadá, nikdo nevěděl, prozradila ho limuzína
Do hledáčku polského odboje se nyní dostal právě Kutschera. Atentát, o němž bylo rozhodnuto v listopadu 1943 generálem Augustem Emilem Fieldorfem, měli vykonat příslušníci Zemské armády, největší podzemní ozbrojené organizace v Polsku navázané na exilovou vládu, která dlela od roku 1940 v Londýně.
Nicméně problém představovala již zmíněná skutečnost, že se nevědělo, jak Kutschera vlastně vypadá a jaké má denní rituály. V tomto pohledu pomohlo, že se vozil nápadnou šedou limuzínou. Záchytným a současně klíčovým bodem pak byla skutečnost, že palác kanceláře velitele policie se nacházel jen kousek od jeho domova, několik set metrů, kam přejížděl svým vozem. Operace byla stanovena na 28. ledna 1944, nicméně ten den Kutschera nešel do práce, a tak byla přesunuta na 1. února, čímž byl osud „varšavského kata“ definitivně zpečetěn.
Ráno po 9. hodině mířila šedá limuzína s Kutscherou na krátkou cestu do kanceláře velitelství policie, když do něj podle smluveného signálu prudce narazilo jiné vozidlo, z něhož se přiřítil velitel záškodnického týmu Bronisław Pietraszewicz (přezdívka Lot) a jeho kolegové Zdzisław Poradzki (přezdívka Kruszynka), Michał Issajewicz (přezdívka Miś) a do pootevřeného okna spustili palbu ze samopalů Sten na překvapeného a nic netušícího Kutscheru. Při střelbě byl na místě zabit řidič vozu a Kutschera těžce zraněn. Fanatického nacistu posléze dorazil Issajewicz ranou do hlavy.
Přestřelka jako z akčního filmu
Následně proběhla prudká přestřelka s policisty a záškodnickou skupinou vystřižená jako z akčního filmu, během níž byl těžce zraněn Pietraszewicz a další odbojáři. Do nemocnice se dostali se zpožděním a na následky zranění Pietraszewicz 4. února 1944 zemřel. Adolfa Hitlera úspěšná operace na likvidaci „varšavského kata“ rozběsnila. Do Varšavy přijel zvláštní vyšetřovací tým SS a prakticky okamžitě začaly nevídané represe. Několik stovek Poláků bylo bez soudu zastřeleno, přes 5 000 jich bylo uvězněno. Varšavu sevřel strach.
Úspěšný atentát má mnoho podobností s akcí, která proběhla 27. května 1942 na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obou případech šlo o vysoce postavené bezohledné nacisty s rukama od krve a se zvláštní nenávistí k Židům. Obě akce proběhly za bílého dne, v obou případech hrály roli britské samopaly Sten Gun, polští odbojáři měli připravené ještě granáty. Jak po polském, tak i po československém atentátu nastaly silné represe. Stejně jako u atentátu na Heydricha zemřeli stateční odbojáři – Jozef Gabčík a Jan Kubiš a s nimi dalších pět parašutistů – také v polském případě podlehli Pietraszewicz a další těžkým zraněním, která utržili při přestřelce po Kutscherově smrti.
Zmíněné atentáty na vysoce postavené nacisty jsou jedněmi z nejdůležitějších činů statečných odbojářů, které neměly v okupované Evropě obdoby. Na ten polský se však často a poněkud nespravedlivě zapomíná, a je tak stále spíše ve stínu známější akce – likvidace zastupujícího říšského protektora Heydricha v roce 1942.
Zdroj: history.com, Warhistoryonline.com, polishhistory.pl
KAM DÁL: Adolf Hitler skončil na několik měsíců ve vězení. Jeho puč se nepovedl.
