Major odsouzený za špionáž. Komunistům se nelíbil jeho buržoazní styl života
Příběh vojáka Šatany odsouzeného v době komunistického temna varuje před nebezpečím totalitních režimů. Těsně před popravou se vyznal ze své neviny. „Nezlobte se na mne, ale vinen nejsem. Pozdravujte tatínka a maminku.“
Vykonstruovaný proces s Claudiem Šatanou, jehož obvinili ze špionáže, byl jeden velký klam. Pravým důvodem bylo umlčet nepohodlného svědka činnosti 5. oddělení Hlavního štábu. Kromě toho tu sehrál stěžejní úlohu majorův způsob života, který se komunistům nelíbil.
Žil si jako na západě
Vyznačoval se osobitým šarmem a bravurně ovládal čtyři světové jazyky. To jej předurčilo ke spolupráci s rozvědkou. Žil si na vysoké noze, rád navštěvoval kavárny a bary, miloval tenis a sportovní jezdectví. O komunismu se vyjadřoval nevalně a uvědomoval si, kam socialistický stát spěje, a svým názorem se nijak netajil. K jeho postojům nezůstali hluší donašeči a policie. „Mezi pracující lid nikdy nepřijde, opovrhuje dělníky a říká, že to není třída pro něho,“ tvrdí jeden z donašečů ve vyšetřovacím spise Claudia Šatany.
Osudným se mu stalo přátelství s podplukovníkem americké armády Thomasem Footem. Šatana v dobrém úmyslu předával 5. oddělení informace o všech schůzkách s ním. Na oplátku informoval Američana s vědomím nadřízených o výzbroji a organizaci československé armády. Ačkoliv se ničím neprovinil, při procesu, který následoval, vyšetřovatelé vše totálně překroutili. „Špionáž, jak ji dnes chápeme, zřejmě neprovozoval,“ uvádí kniha Ivo Pejčocha Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu.
Jeho dvě manželky
Za druhé světové války pobýval jako voják ve Velké Británii a seznámil se tu se svojí první ženou Joan Ron Ostler. Major byl neustále někde na cestách a později sloužil u tankové brigády v Žatci. Joan jej sice následovala do Prahy a Claudius za ní dojížděl, ale stejně nastala ve vztahu vážná krize, která vedla k rozluce. Druhá manželka Zdeňka Fromová již byla české národnosti. Tento svazek byl pevnější a šťastnější. Rozdělila je až tragická smrt na popravišti.
Nevyhnutelný pád a poprava
Když majora propustili z armády, přišli si pro něj policisté. Domů se již nevrátil. Následovalo vyšetřování, během kterého jej bili a mučili. Mimo jiné použili při výsleších klasický trik, kdy jej donutili podepsat protokol, kde přiznává špionážní činnost. Lživě mu slíbili, že bude mít šanci podepsat ještě jeden protokol, tentokrát pravdivý.
Podle obžaloby „vyzrazoval vojenským přidělencům jisté západní mocnosti informace o výzbroji a dislokaci vyšších velitelství. Dalším bodem obvinění bylo nedovolené ozbrojování“, jak uvádí Pejčoch ve své knize. Šatana se proti rozsudku sice odvolal, ale stejně nakonec putoval na popraviště. Do poslední chvíle nevěřil, že zemře, protože se cítil nevinný. Rodině povolili poslední rozloučení nad rakví bez květin a beze slov.
Vdova truchlila deset let, než vstoupila do druhého manželství. Dlouhou dobu se snažila očistit manželovo jméno, což se jí v roce 1964 podařilo a Šatanu zprostili viny ze špionáže in memoriam. Život mu to však nevrátilo. Před smrtí stačil ještě vyslovit své poselství. „Umírám nevinen, nikdy jsem proti vám nebojoval,“vyznává se Claudius Šatana před smrtí.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Manžele popravili za špionáž proti USA. Další špion se ukryl v Československu.
