Jméno Miroslava Kváče znají hlavně sportovci. Vnímají jej jako trenéra, který dovedl k dodnes nepřekonanému světovému rekordu běžkyni Jarmilu Kratochvílovou. Ještě před tím, než se začal věnovat její přípravě, byl inženýr Kváč vojákem z povolání. Jeho kariéru „v zeleném“ ale paradoxně ukončila jeho statečnost. Jako jeden z mála odvážných příslušníků Československé lidové armády se v srpnu roku 1968 postavil na odpor přijíždějícím okupantům.

Srpen ´68 
V době, kdy do republiky vtrhla v roce 1968 okupační vojska, sloužil inženýr Miroslav Kváč na vojenském letišti v Čáslavi. V hodnosti podplukovníka byl zástupcem velitele 21. pluku a jako takový byl v době příjezdu vojsk Varšavské smlouvy informován o jejich záměru obsadit muniční sklad v nedaleké obci Adamov. Neotálel a vydal se na místo. Bez velkého doprovodu, beze zbraní.

Vzpomínky na hrdinství
„Nasedl jsem do GAZu a transportér předjel. V Adamově jsem se vydal pěšky vstříc okupantům,“ vzpomínal později jeden z hrdinů roku 1968 na svůj odvážný čin. Jedinou jeho devizou tehdy byla vynikající znalost ruštiny. Po krátkém rozhovoru s velitelem obrněného transportéru, kterým se okupanti na místo dopravili, bylo zřejmé, že je čas na jednoznačné slovo. „Jste na území samostatného státu Československé republiky, otočte se a vypadněte!“ zaznělo rezolutně od Miroslava Kváče, vojáka a obránce naší vlasti. 

Riskoval přitom vše, včetně svého života. K překvapení i jeho samotného se ale po chvíli obrněný transportér skutečně otočil a odjel. „Nevěřil jsem v tu chvíli svým vlastním očím a až v tu chvíli jsem si naplno uvědomil tragikomičnost toho momentu,“ popsal dále. „Neměl jsem zbraň, oni samozřejmě ano a ne jednu. Já jsem se nemohl bránit a oni byli v podstatě ve stresu, mohlo se stát cokoliv. Dopadlo to ale dobře a muniční sklad byl uchráněn.“

Za statečnost přišel "zasloužený" trest
Mohlo by se zdát, že si voják, který projeví takovou dávku osobní statečnosti, zaslouží vyznamenání a povýšení. Nesmíme však zapomínat, jak se situace vyvíjela dál a jak bylo zacházeno s lidmi, kteří se pomoci našich „přátel“ postavili nebo ji jen kritizovali. Stejně jako mnozí jiní dopadl i podplukovník Ing. Miroslav Kváč, který byl hned příštího roku z armády propuštěn a zbaven své hodnosti.

Kariéra po armádě
Po propuštění z armády pracoval Miroslav Kváč v čáslavské továrně Kosmos. Věhlas mu ale měla přinést hlavně jeho velká láska – atletika. Již v době své vojenské kariéry se věnoval trénování mládeže v čáslavském atletickém oddílu. Po svém propuštění z armády měl na tuto část svého života mnohem více času, a navíc se na něj usmálo štěstí v podobě setkání s mladou nadějnou a odhodlanou běžkyní Jarmilou Kratochvílovou. 

Zanedlouho se ukázalo, že šlo o setkání doslova osudové. Pod vedením Miroslava Kváče se den po dni v usilovných a vysilujících tréninzích rodila hvězda, světová rekordmanka, jejíž výkon z roku 1983 nebyl doposud překonán. „Miroslava Kváče jsem poznala v době, kdy jsem vstoupila do čáslavského atletického oddílu, tedy ve druhém ročníku na zdejším gymnáziu. V té době byl ještě aktivním vojákem, což se také odráželo na jeho přístupu k nám, jako mladým sportovcům. Jen těžko myslitelný byl například pozdní příchod na trénink. Dodnes si pamatuji jeho obvyklou větu ´Když tady mohu být včas já, můžete tu být i vy.´ Dnes vidím, že to určitě byl jeden z momentů, který nás učil odpovědnosti a disciplíně, která je ve sportu nesmírně důležitá, pokud opravdu chcete dosáhnout dobrých výsledků,“ vzpomněla na začátky spolupráce s Miroslavem Kváčem Jarmila Kratochvílová.

Jejich vítězná spolupráce přetrvala desetiletí. Stejně jako Jarmilu Kratochvílovou dovedl trenér Kváč k vynikajícím výsledkům i mnohé další sportovce. Jeho radám naslouchala například i další světová rekordmanka Ludmila Formanová.