Moč, nebo kvasnice? Dřív volili pekaři jinak než dnes
Na moč se díváme jako na odpadní látku, která musí několikrát za den z těla ven. Pak jen spláchnout a rychle zapomenout. Příběh o tom, že měla čestné místo v každé kuchyni, budí rozpaky.
Moč je odpadní látka produkovaná ledvinami. Ve chvíli, kdy se naplní kapacita močového měchýře, musí ven. Je horká a smrdí. Má desítky podob i „pachů“, které se mění podle aktuální kondice člověka.
- Nasládlá vůně upozorňuje na cukrovku.
- Silný zápach a tmavá barva značí dehydrataci.
- Pěnivá moč varuje před onemocněním ledvin (například rabdomyolýzou).
- Jantarová barva signalizuje problémy se žlučníkem a játry.
- Krev v moči je VŽDY důvodem k návštěvě lékaře (na vině může být banální nemoc i rakovina).
- „Neonové zabarvení“ ukazuje na vyšší hodnoty riboflavinu.
- Kalná moč znamená probíhají infekci.
Z moči se „čte“ už dávno. Ve zdravotnictví má totiž nezastupitelné místo a vedle krve nebo slin je to způsob, jak určit diagnózu. Praktické použití v domácnosti už je ale passé.
Pomoc s prádlem
Máte moč spojenou především s nepříjemným zápachem? Chyba. Díky obsaženému amoniaku (čpavku) má totiž i silné čisticí a bělicí účinky. Eskymáci s pomocí moči změkčovali kožešiny, aby z nich mohli šít. Irové ji používali k moření vlny, aby vlákna zesílila a lépe odolávala nepřízni počasí. Římané v moči běžně prali a věřili, že právě díky ní je oblečení bělejší.
Čarování v kuchyni
Použití moči při vaření je v dnešní době mimo hru. Možná je to ale tím, že máte úplně jiné možnosti a vychytávky. Droždí je sice „nejstarší průmyslový mikroorganismus“, který znali už v Egyptě před pěti tisíci lety, chvíle slávy ale přišly až v 19. století. Běžně se pro podporu kvašení používala moč. Stejně dobře posloužila i při výrobě sýrů – lidé si dokonce pochvalovali uzrálejší chuť.
Kolem domu
Dříve neměli lidé o kravský, prasečí nebo ovčí hnůj nouzi. Hospodářská zvířata měl skoro každý. A na polích a zahradách toho hojně využívali. Nezdráhali se ale semínka a sazenice podpořit v růstu lidskou močí.
Rady pro krásu
Nejdále v tomto směru zašli Římané. Moči se nebáli a používali ji velmi často. Snažili se tak zbavit mateřských znamének a pih (pokud se nezadařilo, přelepovali si je kusem látky), bělili si zuby a koupali se v ní, aby zesvětlili pokožku, která byla v tehdejších dobách žádaná. Účinná byla ale jen ranní moč mladých chlapců.
Zdroj: redakce, mentalfloss.com
KAM DÁL: Hraví Římané stále udivují archeology. Nalezená kožená myš mohla být hračkou i kanadským žertem.
