Národní galerie po karanténě. Poloviční návštěvnost a odložený Rembrandt
Pandemie koronaviru se nevyhnula ani uměleckým institucím. Národní galerie tak nebyla výjimkou. V současnosti je v rámci uvolňování bezpečnostních opatření znovu možné nahlédnout do výstavních prostor, ale s omezenými pravidly. Jak se NG vypořádala s nucenou pauzou a jaké významné projekty musely být odloženy? Povídali jsme si s Evou Sochorovou z NGP.
Kdy a s jakými pravidly jste otevřeli Národní galerii v Praze?
Národní galerii jsme otevřeli 11. května s tím, že máme hygienická nařízení, které nám jako všem určuje vláda, a tím se samozřejmě řídíme. Prakticky to znamená, že je nutné používat dezinfekci, musí být chránění zaměstnanci, kteří mají speciální obličejové štíty. Dodržujeme také dvoumetrové odstupy a omezený počet návštěvníků v prostorech najednou. V reálném čase monitorujeme počty osob v galerii. Zároveň zvyšujeme četnost úklidu, což zahrnuje například i časté otírání klik a dezinfekce výtahů.
Když se tedy otevřely brány Národní galerie, byl ze strany návštěvníků zájem o výstavy a expozice?
Lidé do Národní galerie přišli, ale návštěvnost obecně klesla tak o polovinu oproti průměru. Výjimkou byl Mezinárodní den muzeí a galerií, kdy byla galerie zpřístupněna zdarma, to jsme se dostali na naši průměrnou návštěvnost.
Jaká je vaše průměrná návštěvnost v běžném režimu?
Jedná se přibližně asi o 500 lidí za den. Hrubými čísly se tak současná návštěvnost pohybuje okolo 250 návštěvníků. Zcela logicky v současnosti nechodí zahraniční návštěvníci. Když budu počítat ty nejexponovanější projekty, jako byla minulý rok výstava Alberta Giacomettiho či Francouzský impresionismus, můžeme hovořit o dvaceti až třiceti procentech zahraničních návštěvníků.
O kolik peněz NGP kvůli pandemii koronaviru přišla?
Ztráty vzniklé zejména v důsledku propadů tržeb z prodejů vlastního zboží a služeb, vstupného, krátkodobých a dlouhodobých pronájmů jsme na začátku května odhadli zhruba na 43 mil. Kč. Ve výsledku může být nižší nebo vyšší – záleží na charakteru a rozsahu dalšího omezení volného pohybu lidí, sdružování, propustnosti hranic a turistickém ruchu, ekonomických dopadech všech omezení na chování lidí i firem v následujících týdnech a měsících.
Jaká je případná finanční pomoc od státu?
Ministerstvo kultury má pro své příspěvkové organizace připravenou finanční pomoc minimálně ve výši 300 milionů.
Koronavirová krize pravděpodobně i vám zásadně promluvila do harmonogramu a plánování výstav, jak jste museli upravit výstavní program?
Národní galerie otevřela čtyři nové výstavy 6. března přímo ve Veletržním paláci a Národní galerie byla nucena zavřít 10. března. Takže jsme otevřeli po dvou měsících a všechny čtyři výstavy prodlužujeme. Dvě do listopadu (NEBOURAT! Podoby brutalismu v Praze a Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích) a zbylé dvě do konce ledna (Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal a Kurt Gebauer). Původní výstavní plán se samozřejmě změnil. Některé projekty jsme museli přesunout na příští rok. Zároveň se termínově posunuly dvě očekávané výstavy, a to konkrétně retrospektiva malíře Mikuláše Medka a velká výstava Rembrandta.
V jaké spolupráci vznikne zmíněná výstava Rembrandta a kde ji budou moci lidé navštívit?
Výstava Rembrandt: Portrét člověka je pořádána ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem a její příprava probíhá téměř pět let. Aktuálně se jedná o konkrétním termínu, kdy bude možné realizovat zapůjčení obrazů, které jsou ze zahraničních sbírek od MET, přes National Gallery London, Albertinu či španělské Prado.
Ministerstvo kultury vyhlásilo výběrové řízení na nového ředitele Národní galerie. Jak probíhá provoz galerie bez oficiálně jmenovaného ředitele. Je to tak, že v podstatě čekáte na výsledky výběrového řízení?
Ne, ne. Ty projekty nemohou čekat, ty musí nadále pokračovat. Nelze přerušit provoz instituce a zastavit proces práce na rozdělaných projektech. Stejně tak jsme pokračovali, když byla jmenována prozatímní generální ředitelka Alena Anne-Marie Nedoma. Ta také musela převzít projekty, které byly v procesu realizace. Instituce jednoduše musí pokračovat dál.
Když se vrátíme ještě k otázce týkající se pandemie koronaviru, využila Národní galerie Praha přerušeného provozu k dokončení nějakých nedodělků či odkládaných úkolů?
Jak už jsem výše zmínila, mnoho projektů pokračovalo a pokračuje nadále bez ohledu na pandemii koronaviru. Zaměstnanci galerie jsou hlavně vědečtí pracovníci a badatelé, takže jim změna provozu nijak zvlášť nenarušila průběh práce. Nadále tak pracovali na tvorbě uměleckých a vědeckých publikací a katalozích. Snad měli v těchto časech na badatelskou práci větší klid a rychleji se s konkrétními úkoly mohli vypořádat. Samotná galerie se během pandemie prezentovala online. Vytvořili jsme speciální řadu online programů, díky kterým jsme byli v podstatě stále otevření pro naše návštěvníky a zájemce o umění. Všechny programy byly samozřejmě zdarma. Jednalo se především o živé přenosy, komentované a virtuální prohlídky. Podařilo se také prezentovat výstavu Stanislava Kolíbala v premiéře České televize.
KAM DÁL: Lepší než IKEA. Československý design byl jedním z nejhezčích na světě
