Nejbohatší Češi první republiky. Bankéř, podnikatel s košér pálenkou a pražský Baťa
Společnost byla vždy rozdělena na bohaté a chudé. V současné době máme díky různým žebříčkům jasno, kdo je v České republice vůbec ten nejbohatší. Jména jako Petr Kellner, Karel Komárek, Daniel Křetinský či Andrej Babiš jsou muži velkého byznysu a politiky. Kdo však patřil do této elitní společnosti za první republiky?
Na první republiku se často s poněkud nezdravou nostalgií vzpomíná jako na ideální dobu naší krátké samostatné historie. Doba T. G. Masaryka otevřela dveře novým podnikatelským záměrům a už ze zákona byla šlechta odstavena od svého bohatství. Na její místo tak nastoupili podnikatelé kapitalistického střihu. Jak by vypadal přehled těch vůbec nejbohatších osobností v době před druhou světovou válkou?
Jeden z nejvlivnějších
Nejbohatší muž první republiky se narodil v malém městě Přeštice, které leží v Plzeňském kraji. Jednalo se o Jaroslava Preisse. Ve stručném popisu lze zmínit, že se jednalo o bankéře, národohospodáře, politika za mladočeskou stranu a meziválečného politika za Československou národní demokracii. Před kariérou v bankovnictví se věnoval žurnalistice.
K největšímu vlivu a zároveň k tučnému kontu měl nejblíže v momentě, kdy zastával pozici ředitele Živnostenské banky. Ta patřila mezi největší finanční instituce ve střední Evropě. Během první republiky vlastnila téměř polovinu československého průmyslu. Kromě toho, že dosáhl na obrovské množství peněz, je nutné připomenout, že Preiss ztělesňoval českého vlastence tělem i duší.
Za první světové války byl zatčen společně s Kramářem a Rašínem za velezradu a vysvobozen byl až nástupem rakouského císaře Karla I., který vyhlásil amnestii. Po roce 1918 nebyl přímým účastníkem politického boje, ale velmi vlivným mužem v pozadí. Za tragický můžeme považovat konec jeho života.
Za Protektorátu Čechy a Morava odmítl spolupracovat s nacisty a dostal za to pětimilionovou pokutu, kterou zaplatil. V roce 1945 byl nakonec stejně zatčen a brutální výslechy gestapa mu podlomily zdraví. Propuštěn z vězení byl až v dubnu 1946, protože byl podezřelý z kolaborace. Po třech dnech na svobodě Jaroslav Preiss umírá.
Pan Waldes
Pražský Baťa. Přezdívka, kterou si Jindřich Waldes vysloužil, nebyla vůbec od věci. To on vybudoval slavnou a prosperující firmu Koh-i-noor, kterou si dnes spojujeme hlavně s výrobou potřeb pro psaní a kreslení. Tužky a pastelky však na počátku nebyly tím hlavním artiklem, který katapultoval Waldese mezi největší boháče první republiky.
Úspěch tkvěl v patentkách, které vyráběl rychle a levně. Ty postupně distribuoval do celého světa. Vršovice, kde sídlila jeho továrna, se pod jeho vedením staly takovým malým Zlínem Tomáše Bati.
I jemu se nevyhul tragický konec života. Kvůli jeho židovskému původu si musel za druhé světové války projít koncentračními tábory v Dachau a Buchenwaldu. I když byl nakonec ze zajetí vykoupen, zemřel na cestě do USA, a to konkrétně v Havaně na ostrově Kuba.
Košer pálenka
Když bratři Jelínkové zdědili fungující vizovickou palírnu, započala hádka, z které nakonec vzešel giganticky úspěšný produkt, který proslavil mladší z nich Rudolf. Oblíbená firma vyrábí úspěšné pálenky Rudolf Jelínek dodnes.
V minulosti Rudolf Jelínek získal bohatství hlavně kvůli košér kvalitě svého výrobku, kterou po konci prohibice distribuoval hlavně do USA. Zdejší židovští obchodníci si ji od něj ve velkém kupovali a velmi rádi tak podporovali podnik z Československa.
Získal tím tak obrovské finanční zázemí. Rudolf Jelínek byl sám židovského původu a po okupaci v roce 1939 utekl do USA. V protektorátu Čechy a Morava mu však zůstala celá rodina, a tak se rozhodl vrátit. Toto rozhodnutí mu bylo osudné. Zemřel v roce 1944 v Osvětimi, kde zemřel stejně jako jeho žena.
KAM DÁL: Mučení Státní bezpečnosti. Některé metody byly horší než u nacistů
