Nevěřte všemu, co nám říkají: New York je postaven na velké lži
Historka o setkání mezi evropskými kolonisty a domorodými Američany je ústředním bodem dějin New Yorku – do jaké míry je však pravdivá? „Dnes víme téměř jistě, že indiáni Manhattan za 24 dolarů, jak se běžně uvádí, nikdy neprodali,“ uvedl pro Čtidoma.cz historik Dalibor Moravec. Podle něj to dokládá celá řada indicií.
Historie je plná nejrůznějších prodejů a výhodných obchodů. Jedním z nejznámějších příběhů je ten o prodeji Manhattanu. Ten měli indiáni z etnické skupiny Lenape postoupit Holanďanům za hrst korálků a ekvivalent dnešních 24 dolarů v hotovosti. Dnes už se zdá, že jde o událost, která se sice stala, ale jinak. A rozhodně nešlo o pár drobných. „V první řadě je nutné si uvědomit, že Lenapové nebyli tupci. Věděli, co znamená půda, byli šikovnými obchodníky. Přesto, že šlo o velmi mírumilovný národ,“ vysvětloval pro Čtidoma.cz Dalibor Moravec.
Monopol na obchod v Atlantiku
Lenapové, kteří mluvili algickým jazykem a obchodovali s řadou dalších domorodých Američanů, žili sezónně na dnešním Manhattanu, protože šlo o ostrov s bohatými přírodními zdroji a mnoha zvířaty. Tato zvířata – zejména bobři – přitahovala pozornost prvních Evropanů, kteří se na začátku 16. století setkali s lidmi Lenape. „Bobři byli dlouho alfou a omegou, středobodem veškerého dění. Pro Evropany šlo o luxusní zboží, kterého si považovali. Hlavně proto, že na starém kontinentu si je téměř vyhubili.“
Nizozemští obchodníci začali s lidmi Lenape obchodovat a brzy vznesli nároky na území od dnešního Delawaru až po Rhode Island, zejména jménem Nizozemské Západoindické společnosti, která si vytvořila monopol na obchod v Atlantiku. „Společnost založila kolonii New Netherland v roce 1621 a rozšířila nizozemskou vládu přes oblast řeky Hudson. V roce 1624 žili Holanďané na Manhattě – nakonec přejmenovaném na Manhattan – v osadě zvané Nový Amsterdam,“ poukazuje na historické souvislosti Moravec.
Veřejnost viděla, co vidět chtěla
Nizozemská Západoindická společnost umožnila jejím členům uzavírat smlouvy s domorodci a tlačila na to, aby docházelo k co největšímu nákupu půdy od původních obyvatel. „V roce 1626 napsal Peter Schagen ve své zprávě, že Nizozemci zakoupili dnešní Manhattan od domorodců za 60 guldenů. Je tu ale řada nejasností. Za prvé nikdy nebyla nalezena žádná listina, která by to dokazovala. A pokud jde o zaplacenou částku, ta je předmětem sporu už stovky let.“
Podle všeho došlo v 19. století k zásadnímu „průšvihu“. Historik Edmund Bailey O’Callaghan totiž začal odhalovat dokumenty z holandské minulosti New Yorku a napsal první vědeckou historii státu. Mezi jeho objevy patřil Schagenův dopis z roku 1626, kde bylo uvedeno, že domorodí Američané „za tu skvělou půdu dostali nepatrnou částku šedesáti zlatých neboli čtyřiadvacet dolarů“.
Částka nesedí, jsou i další nejasnosti
Veřejnost se chytla oněch 24 dolarů, k tomu si přidala hrst korálků, o kterých O’Callaghan také psal, a legenda byla na světě. „Zase několik poznatků. V první řadě šedesát guldenů mělo tenkrát daleko větší hodnotu než 24 dolarů. Dnes by to byl ekvivalent zhruba tisíce dolarů. A také je nanejvýš pravděpodobné, že spolu s penězi do rukou indiánů putovaly také kožešiny a další cenné zboží. Tomuto tvrzení odpovídají další podobné transakce, které se v té době vedly,“ uvažoval Dalibor Moravec.
Například listina z roku 1670 popisuje tvrdé smlouvání, které vedlo k tomu, že Holanďané získali Staten Island od lidí z Munsee. Nakonec území vyměnili za víc než 100 000 wampumových korálků, k tomu noví majitelé museli přidat velké množství oblečení, nástrojů, zbraní a střeliva. „A také slíbili, že tento akt každý rok zopakují,“ upozornil historik na další zásadní krok, který provázel tehdejší obchodování.
Zásadní nepochopení
Dá se tedy předpokládat, že Manhattan nikdy nebyl prodán už proto, že domorodci neuznávali evropské formy vlastnění majetku, a už vůbec ne individuální právo na jakoukoli půdu. „Mysleli si, že akceptují sdílení území s Holanďany, případně jim ostrov pronajímali. Opravdu nešlo o žádné hlupáky, kteří by se nechali nalákat na korálky a hrst dolarů.“
Na druhou stranu Nizozemci zřejmě skutečně věřili, že půdu kupují, a začali ji osidlovat po svém, včetně zotročených Afričanů. „V roce 1664 byl Nový Amsterdam domovem 1 500 lidí a v osadě se mluvilo až 18 jazyky. Kolem města byla vysoká zeď, kterou postavili otroci. Její pozůstatky jsou základem dnešní Wall Street v New Yorku,“ dodal pro Čtidoma.cz Moravec.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Tohle jsou bakterie, které chrání naše srdce. Máte je také?.
