V zařízení Porton Down na ostrově Gruinard byl testován antrax pro reálné využití v biologické válce. Dnes víme, že Spojenci tuto zbraň během druhé světové války nikdy na ostro nevyužili. Ale tajné experimenty jasně ukazovaly, že pokud by byl výzkum úspěšný a naskytla by se příležitost, neváhali by infekční chorobu, kterou vyvolává bakterie Bacillus anthracis, vypustit do světa.

Ideální místo pro vývoj antraxové bomby

V roce 1942 se britská vláda snažila čelit potenciální biologické hrozbě vytvořené nacisty – a jedním z cílů bylo vytvořit smrtící bakterie antraxu. „Naštěstí měli tolik rozumu, že veškeré pokusy přesunuli na malý, izolovaný ostrov. Samozřejmě věděli, že po kontaktu se zvířaty nebo lidmi je bakterie velmi nebezpečná a agresivní. Nechtěli nikoho a nic infikovat dřív, než dozraje čas,“ vysvětlil pro náš web Dalibor Moravec.

Ostrov Gruinard byl z toho pohledu dokonalým místem pro vznik antraxové bomby. Místo na Skotské vysočině je sice dostatečně blízko pevnině na to, aby se tam dalo rychle dorazit, na druhou stranu je dost daleko na to, aby se infekce nešířila. „Jen pár vyvolených tušilo, co se na ostrově děje. Byl to jeden z velmi utajovaných projektů.“

Většina infekcí končí smrtí

Pokusnými zvířaty se staly ovce. A bylo to velmi jednoduché. V jejich blízkosti se odpálila miniaturní bomba, která antrax uvolnila do vzduchu. Když se oblak dostal k ovcím, vdechly ho, a byly tedy infikovány. „Za pár dní byly mrtvé, což vědce dovedlo k závěru, že metoda je velmi účinná a stojí za to v experimentech pokračovat. Jenže jak navyšovali dávky, tak se stalo, že uhynula i některá hospodářská zvířata na pevnině. Úřady samozřejmě pravdu nesdělily.“

Antrax může infikovat lidi a zvířata několika způsoby – vstupem do krevního oběhu, požitím anebo vdechnutím. Nejnebezpečnější z těchto metod pro člověka je vdechování spor. „Je to bestiálně účinná zbraň. Přes pětadevadesát procent případů infekce končí smrtí. A nejde jen o přímý ‚zásah‘ člověka. Kontakt se zvířetem, třeba s vlnou nakažených ovcí, je taktéž nebezpečný. Stačí, aby se zvířata napásla trávy, která obsahuje spory antraxu,“ tvrdil Dalibor Moravec.

Plánem bylo vyhladovět Němce

Experimenty na ostrově Gruinard se snažily zjistit, zda by antrax mohl rychle infikovat lidi a hlavně zvířata, pokud by se spory přenášely větrem. „Šlo o tzv. operaci Vegetarian, plán bylo Němce vyhladovět. Antrax by infikoval krávy tak, že by letadla vyhazovala na pastviny lněné koláčky. Krávy by je sežraly a nakazily se. A to by infikovalo a zabilo nejen obrovské množství zvířat, ale samozřejmě i lidí, kteří by jedli jejich maso. Následně by to ochromilo německé zásobování, protože by krávy byly nepoživatelné.“ Lněné koláče byly skutečně vyrobeny, ovšem nakonec byly všechny zničeny.

Problém pro Spojence však byl, co s nakaženými zvířaty na skotském ostrově. Spálili je nebo pohřbili, to ale neodstranilo antrax z půdy. Dokonce ani založení obrovského požáru nebylo stoprocentně úspěšné. „Ostrov patřil mezi části země, které byly nenávratně poškozeny. Po celá desetiletí byl opuštěný a nikdo tam nesměl. Navíc zpočátku britská vláda o antraxu nemluvila, veřejnost nic nevěděla. Až v 80. letech 20. století byla pravda konečně odhalena.“

Úspěšný proces vyčištění

V roce 1981 začala tajemná organizace jménem Dark Harvest Commandos psát do novin a podnikat kroky, aby upozornila na kontaminaci na ostrově Gruinard. Odstranila kontaminovanou půdu na ostrově a nechala ji na několika místech v Anglii, jako je Porton Down, kde experimenty vznikly. Policie nikdy nepřišla na to, kdo za skupinou stál ani kde všude je kontaminovaná zemina.

Ať už šlo o jakkoli kontroverzní krok, výsledkem bylo, že vláda začala ostrov čistit. Tentokrát  formaldehydem a vodou, část zeminy byla odstraněna. „Proces byl úspěšný. Poprvé od 40. let 20. století byly na ostrov umístěny ovce – a přežily. V roce 1990 vláda oznámila, že antrax byl z Gruinardova ostrova pryč,“ dodal pro Čtidoma.cz Dalibor Moravec.

Zdroj: autorský článek s využitím uvedených zdrojů

KAM DÁL: Útok žraloka býčího v oblíbené dovolenkové destinaci: Neloví nás, je to jen náhoda.