Praha kapsářů ráj. První republika plná zlodějíčků i nebezpečných zločinců
Obliba pražské metropole po celém světě znamená, že se ulice v centru města plní k prasknutí. V tu chvíli je tak situace jako zrozená k pouliční krádeži. Praha už dnes není takovým rájem kapsářů jako ve 30. letech, ale současní kriminálníci mají opravdu na co navazovat.
Ve 30. letech byla situace v pražských ulicích pod kontrolou několika velmi šikovných a úspěšných kapsářů, a tak nebylo překvapením, že se začalo nahlas říkat: „Praha kapsářů ráj.” Četníci však nakonec dovedli situaci umírnit natolik, že za svoji práci získali respekt po celém světě.
Kapsáři z celého světa
Nová republika už měla první léta za sebou a Praha se stávala oblíbenou destinací návštěv bohatých občanů z celé Evropy. Úměrně tomu však také rostla kriminalita. Šikovné a rychlé ruce kapsářů dělaly v hlavním městě Československa velké problémy.
Stejně jako dnes v Barceloně si můžete být skoro jistí, že o něco přijdete, v Praze byla situace podobná. Navíc velice unikátní byl fakt, že mnoho z místních zlodějíčků pocházelo z jiných států Evropy. Několik zajímavých osobnostní pouličních krádeží známe z pozůstalosti obvodního inspektora Tučka, který si svou skvělou prací získal uznání i ve Scotland Yardu. O koho šlo?
Kapsářská brigáda
Nebyla to snadná práce pochytat profesionální kapsáře v době, kdy neexistovaly žádné kamerové systémy. Policista se mohl spolehnout pouze na své oči. Důležité bylo vědět, jak takový zlodějíček pracuje. Trojice detektivů František Dlask, Petr Salač a Jiří Tuček vytvořili tzv. Kapsářskou brigádu.
Svůj lov zločinců prováděli v přestrojení na ulici, a to velmi úspěšně. Často se stalo, že majiteli vraceli ukradenou peněženku, aniž by si občan všiml, že je okraden.
Postupně se jim povedlo zločin eliminovat na přijatelné minimum. V roce 1937 proběhla v Praze jedna krádež za tři dny.
Před působením Kapsářské brigády bylo klidně až 30 krádeží za den. Praha tak získala skvělé renomé a kapsáři se tak postupně Praze vyhýbali. Trojice detektivů slyšelo poklony dokonce až ze Scotland Yardu.
Všichni tři přečkali třicátá léta a se stejnou pracovní náplní fungovali i za protektorátu. Petr Salač byl v roce 1942 za vydávání krycích dokumentů pro uprchlíky uvězněn v koncentračním táboře a zemřel během pochodu smrti. Dlask a Tuček u policie pokračovali až do převratu v roce 1948. Následně od policie odešli.
Kapsářské hvězdy
Z doby, kdy byla Praha kapsářů ráj, se dochovalo hned několik osobností, s kterými se Kapsářská brigáda potkávala den co den. Třeba taková Mařenka Š., s přezdívkou Královna kapsářek. Ta jedním chmatem získala brilianty v hodnotě 200 tisíc Kč. Hned po činu ji však detektivové chytili. Z jmění byla jen obrovská sláva, kterou si za svůj lup vysloužila. Byla díky tomu natolik známá, že se musela tímto specifickým řemeslem živit za hranicemi.
Pán s knírem byl opravdu muž, jenž neuměl nic jiného než krást. Dělal to taky od svých 12 let. Když už se z něj stával muž, nechal si vypěstovat pod nosem majestátní knír, který byl jeho poznávacím znamením. Během čtyř let byl za svůj nelegální styl života trestán 20krát.
Hrbatej Ferda byl zase lupič z Polska, který byl za svůj život trestán 113krát a ve vězení strávil přes 28 let. Kvůli své tělesné vadě nemohl na nucené práce a získal si tak také přezdívku. Ferdinand L. nakonec zemřel na plicní chorobu.
Taková Růžena Buldog byla z bohaté rodiny a pravděpodobně kradla z důvodů kleptomanie. Buldog se jí říkalo po tom, co dostala kopytem koně do obličeje a nenávratně ji to poznamenalo. Jak obličej, tak jako její psychický stav, prodělal zásadní obrat. Dala se na kriminální dráhu. Kromě buldočí přezdívky měla ještě jednu. Dáma s černým psíkem. Černí ratlíci se tak stali talismanem velkého množství pražských kapsářů.
KAM DÁL: Filmová série Božena se může už jenom zkazit. Ambiciózní portrét slavné spisovatelky odhaluje neznámá témata
