Proč vlastně lidé cestují? A kdo byli běguni, ruští poutníci, kteří věřili, že stojícího člověka posedne ďábel?

Man Bookerova cena je nejviditelnější cena udělovaná anglicky píšícímu prozaikovi či prozaičce. Jejími držiteli jsou tak věhlasná jména světové literatury, jako je třeba Salman Rushdie, Ian McEwan, John Maxwell Coetzee (ten ji získal dokonce dvakrát) nebo Julian Barnes. Od roku 2005 se k Man Bookerově ceně přidala ještě Mezinárodní Man Bookerova cena. Ta je udělována spisovateli jakékoliv národnosti, jehož dílo bylo přeloženo do angličtiny.

V roce 2016 získala Mezinárodní Man Bookerovu cenu Han Kang, jejíž Vegetariánka se následně stala celosvětovým bestsellerem. Do češtiny máme přeloženy už dvě knihy této jihokorejské autorky. K Vegetariánce se před několika měsíci přidala ještě kniha Kde kvete tráva.

V letošním roce získala Mezinárodní Man Bookerovu cenu populární polská autorka Olga Tokarczuková. O tom, že je tato šestapadesátiletá autorka v České republice velice populární, svědčí třeba fakt, že oceněný román Běguni byl do češtiny přeložen už dávno, v roce 2008 jej v překladu Petra Vidláka a Pavla Peče vydalo brněnské nakladatelství Host. Beznadějně vyprodaný titul se po ocenění dočkal zcela pochopitelného druhého vydání.

V mnoha překladech, jež se k nám v poslední době dostávají z polštiny – děkovat za to můžeme především objevovanému fenoménu reportážní literatury –, je titul Běguni Olgy Tokarczukové jedním z těch, kterým je dobré věnovat pozornost. Získala za něj ostatně populární cenu Nike, jež je obdobou naší Magnesii Litery.

Román-neromán

Přestože by se k Běgunům nejlépe hodilo označení román, žádným klasickým románem rozhodně nejsou. Běguny tvoří řada zdánlivě nesouvisejících mikropříběhů, jež se postupně skládají do jakési (románové) koláže, kterou sceluje více než prostor či postavy (některé koneckonců bez nějakého většího vlivu na pozdější podobu příběhů zmizí či zemřou) téma. Tématem je fenomén, jenž se čím dál více dostává před všechny ostatní. Cestování. Cesta a pohyb. Co znamená být na cestě, přesouvat se z místa na místo? Co vede člověka k tomu, aby opustil svůj byt?

Autorka se při snahy o postihnutí tohoto fenoménu přesouvá mezi mnoha póly. Od (snad autobiograficky) laděných vzpomínek k historicky zasazeným příběhům. Od příběhů k až gnómicky vyznívajícím odstavcům. Od popisu chodu letiště k přiblížení života "věčného nomáda". Zároveň Tokarczuková, fascinována projektem Wikipedie, přemýšlí, jak by vypadala celosvětová encyklopedie, jaký je její vliv na poznávání světa.

Mezi Maslowskou a reportáží

Asi nemá smysl polemizovat s vyjádřením poroty Mezinárodní Man Bookerovy ceny. Je každopádně zajímavé, že ocenění si vysloužil zrovna překlad takto kaleidoskopického, fragmentárního vyprávění. Tokarczuková je dozajista zářným jménem na poli polské literatury a literárním projektem Běguni se dotkla takřka všeho, čím současná polská literatura zaujímá ve světě – přesnosti a čtivosti reportážních knih, ale i ambicióznosti spisovatelek, jako je třeba zmíněná Dorota Maslowska.