Šéf osvětimského koncentráku Rudolf Höss bral malou dceru s sebou do práce. Mazlila se s krvelačnými psy a jezdila na koních
Svoje rodiče většinou velmi milujeme a v některých případech je ta láska tak velká, že překoná všechna fakta a historie pro ni zkrátka neplatí. To dokazuje Brigite Höss, dcera šéfa osvětimského koncentračního tábora. Ona sama vyrůstala jen pár metrů od jeho zdi, a přesto byla po celý život ochotná tvrdit, že byl její otec milujícím a laskavým člověkem. Jak ke komu…
Mohli bychom si myslet, že Brigite Höss musela mít děsivé dětství. Její otec byl velitelem koncentračního tábora v Osvětimi a ona sama od sedmi do jedenácti let žila s rodinou ve vile jen několik málo metrů od hranice tohoto nelidského místa. Mnohdy se dokonce se svým milujícím tatínkem Rudolfem Hössem šla podívat i “do práce”. Jenomže to, co jako dítě viděla - lépe řečeno co jí otec ukázal - bylo na hony vzdálené realitě, kterou zde prožívali vězni. Malá Brigite viděla psy, koně, viděla muže, kteří se o ně starali a někdy ji nechali, aby si zvířata (samozřejmě ta bezpečná) pohladila. Malé dítě muselo mít pocit, že je všechno v pořádku. Jenomže nebylo.
Vězni místo sloužících
Zahrada Hössovy vily byla vždy upravená a připravená pro hry malé Brigite a jejích čtyř sourozenců. Starali se o ni pánové v pruhovaných uniformách, většinou velmi hubení až vychrtlí. Někteří z nich dokonce stavěli dětem hračky a letadélka takové velikosti, že se do nich mohli Hössovi potomci dokonce posadit. Byli to hodní strýčkové, kteří žili za plotem. Mohlo dítě tehdy tušit, co se vlastně kolem něj děje? Tatínek se podle jejího vyprávění z roku 2013 vracel “z práce” domů v dobré náladě a večer se věnoval svým dětem, vyprávěl jim příběhy, četl pohádky.
Nejhezčí a nejhodnější tatínek
Jak rostla, docházelo Brigite Hössové, co se asi dělo. Jenomže i přes veškeré důkazy, které zkrátka nebylo možné přehlédnout, stále nemohla uvěřit tomu, že její tatínek, kterého považovala za nejhezčího a nejhodnějšího muže na světě, mohl spáchat a dohlížet na všechna ta zvěrstva, že mohl mučit lidi jen pár metrů od místa, kde si ona sama se sourozenci klidně a šťastně hrála. Až do konce svého života také zpochybňovala počty lidí, kteří přišli za druhé světové války o život vinou takových, jako byl právě její otec. „Jak by mohlo být tolik přeživších, kdyby bylo opravdu tolik lidí zabito?“ ptala se ještě ve stáří Thomase Hardinga, muže, kterému se podařilo vystopovat Hössovu dceru až v Americe a rozhodl se její příběh sepsat. Tou dobou se již sama potýkala s rakovinou ve vysokém stupni a rozhodla se prvně v životě k takovým debatám svolit.
I ona si sáhla na dno
Co vlastně celý život dělala dcera muže, který byl za své činy v roce 1947, tedy přibližně dva roky po válce, odsouzen a popraven symbolicky přímo na místě, kde se podílel na genocidě, tedy v naštěstí již bývalém osvětimském koncentračním táboře? Začátek nového života byl pro její matku s pěti dětmi víc než těžký. Neměli peníze, matka nemohla sehnat práci, sužoval je hlad, bída a zima. Tak na tu dobu vzpomínala sama Brigite Hössová. Pak si nejstarší bratr konečně našel práci a jejich životy se přece jen trochu změnily.
Krásná modelka Brigite
Jakmile Brigite dorostla do věku, kdy se mohla osamostatnit, vedla zdánlivě překvapivě normální život. Byla to krásná mladá žena a její zevnějšek ji přivedl dokonce do světa modelingu, když se na čas usadila v Madridu. Tam se také vdala za muže, kterému prý o svém původu vše prozradila. „Není důvod nést vinu za svého otce,“ prohlásil, když se probral z prvního šoku. Po celou dobu manželství podle Brigitina prohlášení o jejím otci víc nepromluvili.
Úspěšná americká žena
Pak ale její cesta vedla do Ameriky, vdala se a žila celkem běžným rodinným životem úspěšné Američanky. Pohybovala se ve vyšších kruzích jako módní poradkyně, znala se se senátory a hlavně jejich manželkami. Nikdo neměl mít ani náznak podezření, kdo jí čítával pohádky před spaním. Když se jí někdo na rodinu a hlavně otce zeptal, odpovídala jednoduše, že zemřel ve válce.
Po celý svůj život, i když si už musela být dobře vědoma toho, co měl její otec na svědomí, odmítala přijmout celou pravdu. Byla přesvědčená o tom, že otcovo poválečné přiznání bylo vynucené, že jsou počty mrtvých zveličovány a že utrpení lidí v koncentračním táboře rozhodně nebylo tak nepředstavitelné, jak se říká.
Zdroj: DailyMail, wikipedie, en.wikipedia
KAM DÁL: Miley Cyrus zbořila internet: Pro ženy udělala víc než několikaleté terapie.
