Sen socialistického cestovatele: Jugoslávii si musel člověk zasloužit, výhrou byl i Balaton. Jaké byly nabídky cestovek?
Vzpomínáte si ještě na taková slova a zkratky, jako jsou Sportturist, Autoturist, CKM? A co třeba devizový příslib nebo výjezdní doložka? Pokud přesně víte, o co se jedná, pravděpodobně už na světě přece jen něco pamatujete. Cestovat v době socialismu s sebou neslo - stejně jako dnes - určitou dávku dobrodružství. Tehdy se o něj ale postaraly mimo jiné a mnohdy hlavně místní úřady.
I když nám covid udělal v mnohém čáru přes rozpočet - a cestování je logicky na špici omezení - stále jistě věříme, že se zase brzy rozlétneme do světa. Ostatně ani dnes už nesedíme jen doma na vlastní židli a můžeme doufat, že to bude jen lepší. Pro cestování máme doslova nespočet možností, čekají na nás i exotické destinace. V minulosti se našim rodičům o ničem takovém ale nemohlo ani zdát. Přesto i socialistické Československo nabízelo několik cestovních kanceláří a jejich služby.
Jen pár cestovek
Dodnes známe cestovní kancelář Čedok, jejíž zájezdy do celého světa si stále můžeme kupovat. Co ale taková Rekrea, CKM, Sportturist nebo Autoturist? Vzpomenete si i na ně? A další?
Další zkrátka nebyly a i tyto samozřejmě nemohly být a také nebyly soukromé. Mimo tuzemské dovolené bylo i tehdy možné v jejich nabídce možné najít také zájezdy do zahraničí, a to logicky hlavně do toho spřáteleného.
Německé demokratické pobřeží
Ti šťastní se tak mohli podívat i k moři. Kdo netrval přísně na velkém teple a jižním sluníčku, vzal zavděk dovolenou v NDR, jehož pobřeží ale rozhodně není radno podceňovat. I když je někdy i v létě dobré vzít si na koupání spíš flanelovou košili než plavky, má svoje neodolatelné kouzlo, které v dnešní době bohužel už mnozí z nás neznají.
Maďarsko už mělo zvláštní nádech
Kam dál? Opravdu hodně vody, i když ne tak docela moře, nabízelo už v době před listopadovou revolucí také Maďarsko. Vyrazit na dovolenou k Balatonu bylo snem mnoha lidí, ale ne každému se splnilo. A když už jsme se tam dostali, přece jen jsme se ocitli v tak trochu jiném světě.
Přestože šlo jen o druhou stranu společné hranice, mladé slečny i zralé dámy si domů přece jen přivezly jiné kousky do šatníku, než byly k dostání tady, a i muži si přišli na své. Maďarsko je krásná země a uvážíme-li, že bylo jednou z mála, které bylo možné běžněji poznávat, není se čemu divit, že se v nabídkách cestovních kanceláří neohřálo.
Výjezdní doložka a devizový příslib
A nakonec tady máme opravdové lahůdky socialistického zahraničního cestovního ruchu. Jih Evropy - Bulharsko, Rumunsko nebo dokonce “Jugoška”. I když třeba právě do Jugoslávie si musel člověk kromě poměrně drahého zájezdu sehnat také devizový příslib a výjezdní doložku. O co šlo?
Devizový příslib, jak už z názvu plyne, bylo povolení čerpat devizy jiné než socialistické země. Oproti tomu výjezdní doložku udělovala Správa pasů a víz Sboru národní bezpečnosti a k jejímu získání musel žadatel předložit také doporučení zaměstnavatele nebo školy, vojenské správy nebo národního výboru. A když všechno dobře dopadlo, všichni se vším souhlasili a potřebná povolení byla získána, mohla rodina slavit a balit na vytouženou cestu doslova za hranice všedních dní.
I na západ se dalo vyjet, ale...
Abychom ale nebyli k době minulé nespravedliví: v prodeji se objevovaly i zájezdy na západ od našich hranic, ale cestu tam si zasloužili jen ti opravdu nejvytrvalejší, kteří byli ochotní vystát (nebo spíš vysedět či ve spacáku vyležet) si opravdu dlouhou frontu a kdo chtěl být mezi prvními a mít tak naději, že se na něj dostane, ten nemohl nějaké té hodiny na ulici litovat. Nic mu to ale nebylo platné bez již zmiňovaných doporučení a garance správného postoje vůči režimu. Jak bychom se zachovali dnes, kdybychom měli o možnost vycestování žádat hned několik úřadů, ale třeba i šéfa?
KAM DÁL: Vážné nemoci včetně rakoviny startuje nezdravý životní styl. Lékařka radí, co jíst, abyste dosáhli vyššího věku.
