Severokorejští agenti poslali k zemi Boeing. Po zadržení použili kyanidové cigarety
Letadlo jihokorejských aerolinií na trase Bagdád – Soul se 104 cestujícími a 11 členy posádky se chystalo na mezipřistání v Bangkoku, když náhle zmizelo z radarů. Krátce před tím posádka ohlásila, že let probíhá normálně. Padající trosky viděla řada svědků. Rychlý průběh nehody signalizoval, že došlo k závažnému problému na palubě. Bylo 29. listopadu 1988.
Většina trosek dvacet šest let starého letounu Boeing 707 společnosti Korean Air se nikdy nenašla. Vyšetřování tak mohlo trvat značně dlouho. Rychlá destrukce letadla a výpovědi svědků, kteří slyšeli krátce před pádem stroje výbuch, však svědčily o možném teroristickém útoku. "Všechno nasvědčuje tomu, že nejpravděpodobnější příčinou nehody byl výbuch bomby. Letadlo mělo čtyři motory a vyspělé komunikačními systémy. Na případné technické potíže by byla posádka okamžitě upozorněna. Jediným věrohodným vysvětlením je teroristický útok," řekl krátce po útoku zástupce Korean Air.
Podivná dvojice údajně japonských turistů vystoupila v Abú Zabí
V místě prvního mezipřistání havarovaného Boeingu v Abú Zabí z letadla vystoupili dva japonští turisté, kteří dále hodlali zamířit do Ammánu a potom do Říma. Úředníci ale zjistili, že nemají platná víza, a tak jim bylo nabídnuto, aby dále pokračovali přes Bahrajn. Tam se však ukázalo, že mají padělané doklady a byli proto zadrženi. Oba však byli na takovou možnost připraveni. Měli u sebe cigarety, kde místo filtru byla kyanidová kapsle, tu oba použili. Šedesátiletý muž zemřel, ženu se podařilo zachránit.
Podezření, že šlo o atentátníky, se brzy potvrdila
Podezřelá, jak se později ukázalo, severokorejská agentka Kim, byla převezena do Soulu a po zotavení z požití jedu byla podrobena výslechům. Kim však stále tvrdila, že je čínským sirotkem vyrůstajícím v Japonsku a že s útokem nemá nic společného. Tomu však neodpovídala skutečnost, že při zadržení v Bahrajnu zaútočila na policistu a pokusila se mu sebrat jeho zbraň. Hlavním důkazem pro vyšetřovatele byly použité sebevražedné cigarety, které přesně odpovídaly typu, který byl použit dalšími severokorejskými agenty, zadrženými v Jižní Koreji. Později jí byly promítnuty záběry o tom, jak se v Jižní Koreji opravdu žije. Zda v tu chvíli prohlédla lži severokorejského režimu, či pochopila svou situaci a chtěla se zachránit, se můžeme jen domnívat. Každopádně tvrdila, že poté, co spatřila, jak Jihokorejci ve skutečnosti žijí, si začala uvědomovat, že to, co jí na Severu říkali je zcela nepravdivé. Poté se Kim přiznala k útoku a řekla „Odpusťte mi. Omlouvám se. Řeknu vám vše. Už vím, že jsem byla využita jako nástroj pro teroristické aktivity KLDR“. Ve svém doznání detailně popsala okolnosti útoku, včetně toho, že útok nařídil osobně Kim Čong-il, otec dnešního severokorejského diktátora.
Bomba v příručním zavazadle znamenala nový impuls pro bezpečnost letectví
Bomba s časovým spínačem byla sestavena z detonátoru v malém příručním rádiu a nálože s třaskavou tekutinou maskovanou jako lahev na pití. Tato kombinace měla schopnost „poslat letadlo k zemi“, jak později ověřili američtí vyšetřovatelé názorným pokusem. "Po setkání operační tým bombu odjistí a časový spínač nastaví na interval devíti hodin. Ve 23:45 musí být bomba umístěna v prostoru pro zavazadla nad sedadly na palubě letu 858," stálo v pokynech, které severokorejští agenti obdrželi. Kim a její starší společník naneštěstí zvládli splnit instrukce do detailu. Aktivovali detonátor a aktovku s „ďábelským strojkem“ umístili do přihrádky nad svými sedadly a v Abú Zabí vystoupili. Tento teroristický útok, stejně jako útok v Lockerbie, vedly ke změně bezpečnostních předpisů v letectví a bylo zavedeno pravidlo „ke každému zavazadlu cestující“. Veškerá zavazadla, která cestující má, ať již odbavená, či příruční, jsou přísně evidována a pokud cestující při mezipřistání vystoupí, z letadla musí být vyložena i jeho zavazadla. Na letištích byly zavedeny nové detekční technologie.
Trest smrti a milost
Kim byla sice odsouzena jihokorejským soudem k trestu smrti, ale absolutní trest jí byl prominut. Jihokorejská vláda a prezident prý došli k závěru, že mladá žena byla v podstatě obětí totalitního režimu. Spíše však jihokorejská vláda správně odhadla, že příběhu mladé ženy může velmi dobře využít při propagandě proti severokorejskému sousedovi. Později Kim napsala autobiografickou knihu Slzy mé duše, kde popsala svou kariéru severokorejské agentky. Dodnes žije na utajeném místě, neboť je obava ze msty pozůstalých po obětech teroristického útoku a stejně tak pomsty severokorejského režimu.
Zdroj: wikipedia, idnes.cz
KAM DÁL: Infermo v Alpách. Komín smrti.
